Velká aféra okolo Cristiana Ronalda aneb Peněžní toky, které unikly ze svého místa!

Jakou cenu má jeden den v životě Cristiana Ronalda? Těžko říct, můžeme se ale opřít o jisté záchytné body obtěžkané miliony. Ronaldo je spolu s Messim nejlepším fotbalistou na světě, je sportovním idolem a ikonou mnoha mladých hráčů. Football Leaks ale vytahují něco, co nejen jeho fanouškům změní pohled na celý fotbalový svět…

Profesionální fotbal je dnes hlavně showbyznys, a to největší ve světě sportu. Částky, které se v něm točí, jsou gigantické a zdá se, jako by neměly vůbec žádný strop. Dokumenty Football Leaks to dokládají nade všechnu pochybnost. Některé z nich dal internetový server na web již na jaře 2016.

V roce 2013 chtěla společnost Etihad získat portugalskou superhvězdu na photo shoot. Po dobu čtyř a půl hodiny se měl Ronaldo nechat natáčet a fotografovat ve svém druhém domově v Madridu, za což inkasoval 1,1 milionů eur. Smlouvu uzavřenou mezi Ronaldovým marketingovým zástupcem, firmou Multisports & Image Management (MIM) a Saúdy totiž v únoru 2016 zveřejnili na svých stránkách Football Leaks.

Mobilní operátor z Rijádu smí draze zaplacený natočený a nafocený materiál využít pro reklamní účely po dobu jednoho roku. Ovšem pouze na Blízkém východě a v severní Africe. Dokonce i za takovou jednohubku dostává Ronaldo miliony. Etihad je rovněž jedním z nesčetných Ronaldových reklamních partnerů.

Právě, již výše zmíněná Ronaldova „MIM“, dojednala podmínky byznysu se společností Etihad. Ty společnosti, které dělaly reklamu s Ronaldem tak odváděly peníze firmě „MIM“ v Irsku. Co sem potom s penězi stane už není jejich věc, nýbrž záležitost Ronalda. A jeho poradců a právníků.

Ronaldo je docela posedlý modelováním vlastního těla a jako fotbalista se neustále snaží vylepšovat kvalitu své střely. Po přečtení jeho smluv člověk nabude dojmu, že kariéru sportovce provozuje vlastně jen okrajově a v prvé řadě působí jako středně velký podnik. Ronaldo dosahuje ročních obratů v řádu stovek milionů a pěstuje si celou svitu hráčských agentů, daňových poradců, právníků a finančních žonglérů.

Podle magazínu Forbes vydělal Ronaldo v roce 2016 svou reklamní činností celkem 32 milionů dolarů. K optimalizaci svých příjmů využívá jednoho zlozvyku, který je už celá léta k vidění u korporací, jakými jsou Google, Apple nebo Amazon: daňové turistiky. Právě tyto korporace snižují svou daňovou povinnost pomocí nastrčených dceřiných firem v zemích s nízkými daňovými sazbami.

Tímto, tzv. daňovým plánováním, je například evropská veřejnost každoročně připravována o desítky miliard. Tento systém zvýhodňuje především bohaté, ať už jde o firmy nebo jednotlivce. Pouze ti si totiž mohou dovolit vybudovat složitou a nákladnou strukturu, jejímž prostřednictvím se placení daní vyhýbají.

Pro Ronalda pracují firmy v Panamě, Hongkongu, Švýcarsku, Bermudách nebo Britských Panenských ostrovech. Jednoduše je to celý řetězec daňových rájů a schránkových firem, aby pak na samém konci jeho peníze schraňovala jedna malá soukromá banka ve Švýcarsku.

Výše zmíněné schránkové společnosti byly po celé roky Ronaldem a jeho matkou různě přesouvány a likvidovány. Z Panamy přes Britské Panenské ostrovy, až do Irska. V roce 2004 paní Ronaldová přenesla veškerá marketingová práva z firmy Brockton Foundation na společnost Tollin Associates na Britských Panenských ostrovech a odtud pak dále do Evropy, na v Irsku nově založenou marketingovou firmu „MIM“.

Díky materiálům Football Leaks je zřejmé, že hlavním účelem Tollin Associates bylo zhodnocování práv k podobizně Cristiana Ronalda, které na ní byly přeneseny 6. února 2004. Od jejího založení až do ukončení činnosti byl Cristiano Ronaldo jediným příjemcem všech peněžních příjmů, kterých společnost dosáhla prostřednictvím marketingového obchodování jeho práv k podobizně.

Je nutno zmínit, že Ronaldova aktiva v roce 2015 činila 227 milionů eur! Vyplývá to z účetní rozvahy, kterou jeho poradenská firma Gestifute zveřejnila v průběhu šetření prováděného investigativní mediální sítí European Investigative Collaborations (EIC). Tuto sumu dokázal Ronaldo nahromadit za pouhých 13 let své kariéry.

Nyní se však nabízí otázka, proč má někdo tak zámožný jako Ronaldo zapotřebí vymáčknout z profesionálního fotbalu vše do posledního centu? S obyčejnými smrtelníky nemají fotbalové hvězdy už dávno nic společného. Společnosti však chtějí vracet co nejméně, nejlépe vůbec nic.

Španělsko, země, kde Ronaldo ještě nedávno působil, mělo v roce 2017 míru nezaměstnanosti 16,4 procenta. Práci nemělo 36,8 procent mladých lidí. Bohužel, Cristiano Ronaldo a jemu podobní už zřejmě zapomněli, že existuje cosi jako společenská odpovědnost. Kdo se do této hry nezapojí je pak těmito hvězdami nejspíš považován za naivního troubu, za příliš slabého, aby unesl úspěch.

Ve fotbalovém byznysu totiž existuje rozdíl mezi normální mzdou, kterou klub vyplácí hráči, a právem k podobizně (tzv. image rights), které je už zmíněno výše v souvislosti s Tollin Associates. U mzdy není tak snadné daně stlačit: Zákony jsou tady jasné, peněžní toky jednoznačné a finanční úřady neúprosné. Naproti tomu právo k podobizně je naprosto odlišná věc.

Pod tímto pojmem právníci shrnují všechno, co si profesionální fotbalisté vydělávají svým jménem, svou tváří, svým hlasem či svým autogramem. Svou mzdu musí profesionální fotbalista danit nejvyšší daňovou sazbu, která se v mnoha zemích pohybuje kolem 50 procent. Peněz z reklamy však může zůstat mnohem víc, pokud se to šikovně provede.

Za tímto účelem převádí hráč svá reklamní práva na firmu, která pro něho pracuje. Ona pak inkasuje jeho příjmy. A jak je to u firem obvyklé, od těchto příjmů se odečítá pouze daň z příjmů právnických osob. V Irsku činí sazba této daně pouhých 12,5 procenta. Nikde to ovšem není stejné. Například německé orgány finanční správy jsou vůči příjmům z reklamy podezíravé a umíněné.

V Anglii zase mohou kluby převést až pětinu hráčských odměn za používání práv k podobizně. Zde jsou tzv. Image Rights Companies daněny mírnou dvacetiprocentní sazbou.

Na tyto „našetřené“ peníze hráči sahají až po ukončení své aktivní kariéry. Vlastněné firmy nakonec zlikvidují a finanční prostředky mohou s nepatrnou daňovou přirážkou převést na své soukromé účty. Tohle vychytralé rozdělování příjmů je trnem v oku finančním úřadům, jelikož tím stát přichází o miliony. Bohužel to takhle chodí v mnoha evropských zemích.

Cristiano také enormně těžil z tzv. „Lex Beckham” zákona, který španělská vláda pod vedením premiéra Josého Aznara prosadila v roce 2004, aby nízkými daňovými sazbami přivedla do země vysoce nadané vědce nebo vrcholové manažery. De facto se ovšem toto ustanovení rychle ukázalo být velkou poziční výhodou pro špičkové španělské kluby v boji o nejlepší světové fotbalisty.

Zahraniční hráči tím totiž získali status Impatriado, který byl člověku udělen, pokud deset let předtím nežil ve Španělsku. Jako takoví pak mohli všechny domácí příjmy danit sníženou, zhruba dvacetiprocentní sazbou, zatímco na Ronaldovy španělské spoluhráče se vztahovala daňová sazba více než padesátiprocentní.

Nejlepší dárek však spočíval v něčem jiném: Ronaldo musel platit daň pouze z těch peněz, které vydělal ve Španělsku. O příjmy ze zahraničí neměly španělské daňové úřady zájem, a to ani o ty plynoucí z reklamy. V roce 2010 byl sice novou socialistickou vládou přijat zákon, jenž tuto praxi měnil a podle něhož se i takové příjmy měly opět danit.

Nicméně ti, kteří přišli do španělského fotbalového ráje do konce roku 2009 mohli být v klidu – politici poskytli Impatriados přechodné období až do 1. ledna 2015. Taková mnohomilionová skulinka pro závratně bohaté. Ale je všechno, co je povolené, také legitimní? Neměl by někdo, komu miliony lidí bezpodmínečně tleskají, také převzít nějakou sociální odpovědnost?

Ronaldo a jeho agent Jorge Mendes se nechtěli ke konkrétním otázkám týkajícím se těchto daňových struktur nijak vyjadřovat. Gestifute, firma agenta Mendese, vydala na svých webových stránkách jen všeobecné prohlášení. V něm se uvádí, že Cristiano Ronaldo své povinnosti vůči španělským a britským daňovým orgánům vždy bezezbytku plnil.

Nikdy nebyl zapleten do žádných soudních sporů týkajících se porušení daňových předpisů. Lži, lži a lži. Materiály Football Leaks poskytly španělským finančním úřadům rozhodující informace o tom, že se „CR7“ skutečně vyhýbal placení daní. V roce 2017 tak státní zástupce obvinil Ronalda z daňových úniků. Výsledkem byla podmínka a pokuta ve výši téměř 19 milionů eur.

Není protizákonné, když příjmy profesionálního fotbalisty z reklamy přistanou na účtu firmy se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Za předpokladu, že své výdělky každoročně vykáže ve svém daňovém přiznání a řádně odvede odpovídající poplatky.

Použité zdroje: Football Leaks