Je tomu už devět let, kdy se nejúspěšnější klub v historii radoval z prvenství. Nešlo o nejdelší čekání, v letech 1967-1984 je dělilo od korunovace sedmnáct let, jedenáct v období 1954-1965. Vzpomínání bylo přesto dosti dlouhé, zvláště když tým vedeným Vítězslavem Lavičkou získal triple, kromě ligy i domácí pohár a superpohár.

Přitom všechno začalo chmurně, vypadnutí z evropské scény s neznámým švédským BK Häcken. „Těžko to všichni vydýchávali,“ vybavuje si tísnivou atmosféru trenér Vítězslav Lavička. Všechny to však nabudilo. „Přišel obrovský hlad po úspěchu, byly z toho tři trofeje,“ připomíná zářivý konec se ziskem rekordních 79 bodů.

Mužstvo bylo výborně poskládané. „Byl to mix vyzrálých individualit a mladíků z báječného dorosteneckého ročníku 1992 – Krejčí, Kadeřábek, Hybš, Brabec, Skalák, k nim Kadlec,“ uvádí Lavička, který od června přebírá odpovědnost za výchovu sparťanské mládeže.

Všichni dali své schopnosti ve prospěch kolektivu. „V brance spolehlivý Tomáš Vaclík, jemuž se zpočátku moc nevěřilo, hru tvořil Mára Matějovský, gólově se vedle něj prosazoval Pepa Hušbauer, nejlepší střelec soutěže,“ upozorňuje Lavička.

Ofenzívní síla byla obrovská. „David Lafata, to byl kulomet,“ dokumentuje Lavička. Soudržnost kolektivu dokládá i další hrotový bijec Roman Bednář.

„Přišel jako posila, trpělivě čekával, až se dostane do hry, kdy jsme potřebovali přitopit pod kotel,“ zvýrazňuje přínos českého reprezentanta, který si připsal z pozice náhradníka sedm přesných tref.

Velkou vzpruhou byl příchod v průběhu podzimu tvořivého záložníka Bořka Dočkala z norského Rosenborgu. „Vedení přišlo s informací, že je k mání, tak jsme ho hned angažovali,“ vítal trenér důležitou posilu. „Moc nám pomohl,“ vyzdvihuje jeho přínos.

O slávistického odchovance se s odvěkým rivalem, kde vyrostl, nijak nepřetahovali. Slavia měla v té době docela jiné problémy, obrovské dluhy, které vyvrcholily insolvencí, jí táhly dolů. Ligu zachránila až shodou okolností v posledním kole, v němž pohrála v Ostravě 0:2.

Najít peníze na hráče jako Dočkal nebylo v Edenu před devíti lety ani pomyšlení.

Zdroj: AC Sparta Praha, Fortuna liga

Brian Priske dovedl Spartu po dlouhých devíti letech k vytouženému titulu. Díky němu si letenští zajistili účast ve třetím předkole Ligy mistrů. Od základní skupiny nejprestižnější klubové soutěže je dělí pouze čtyři zápasy.

Když Brian Priske přicházel na Letnou, fanoušci Sparty si kladli otázku, zda právě dánský kouč dovede Spartu k mistrovskému titulu, nebo dopadne podobně jako jeho italský předchůdce Andrea Stramaccioni.

Ačkoliv podzimní část sezony nedopadla optimálně, platila nakonec první možnost. Sparta si zajistila titul ve čtvrtém kole nadstavby remízou na Slovácku, mistrovské oslavy už nezhatila ani následná prohra s Plzní.

Slavia získala rovněž 78 bodů, o vítězi tedy rozhodovalo pořadí po základní části. V té době měla Sparta o dva body více, proto ukončila dlouhé devítileté čekání na vytoužený titul.

Naposledy se to podařilo hráčům jako Tomáš Vaclík, Pavel Kadeřábek, Lukáš Vácha, Bořek Dočkal, David Lafata či Ladislav Krejčí. Někteří z nich už dokonce ukončili profesionální kariéru.

Vraťme se ale zpátky k současnosti. Sparta si díky titulu zajistila třetí předkolo Ligy mistrů, tudíž má jistotu minimálně základní skupiny Evropské konferenční ligy. Priskeho svěřenci mají ale určitě vyšší ambice.

Základní skupinu Ligy mistrů si celek z hlavního města České republiky zahrál naposledy v sezoně 2005/06. Čekání na největší hvězdy evropského fotbalu tedy na Letné trvá už neuvěřitelných osmnáct let.

Změnit by se to mohlo již v nadcházejícím ročníku. Ve třetím předkole Ligy mistrů by úřadující český mistr mohl nastoupit proti Dinamu Záhřeb, Kodani, Galatasarayi, Karabachu, Ferencvárosi nebo Slovanu Bratislava.

Před Brianem Priskem tedy rozhodně stojí těžká výzva. Šestačtyřicetiletý dánský kouč s tím však má obrovské zkušenosti, neboť v sezoně 2020/21 dovedl Midtjylland mezi evropskou smetánku.

Ve čtvrtém předkole přitom vyřadil pražskou Slavii. V Edenu skončil zápas bezbrankovou remízou, v Dánsku prohrála Slavia poměrem 1:4. Ve skupinové fázi poté Midtjylland narazil na Liverpool, Atalantu a Ajax.

Podobný příběh by nyní mohl čekat i na pražskou Spartu.

Zdroj: UEFA, Livesport

Stefan Simič je volným hráčem. Po čtyřech sezónách v Hajduku Split už v Chorvatsku pokračovat nebude a může kamkoliv odejít zadarmo. Sáhne po něm nějaký český klub?

Odchovanec pražské Slavie odešel v roce 2011 do Itálie. Přes Janov se Simič po dvou letech dostal až do AC Milán za 10 milionů eur.

V milánském velkoklubu se ale do A-týmu nepropracoval a nastoupil za něj pouze jednou v Evropské lize.

Mladý stoper tak začal putovat po hostováních. Nastupoval za Varese v Serii B, poté za Mouscron v belgické Jupiler League.

Poté se vrátil do Itálie, tentokrát do Serie A, do Crotone, zkusil si i angažmá ve Frosinone. Po konci smlouvy v létě 2019 odešel jako volný hráč do chorvatského Hajduku Split.

Tam se poměrně rychle zařadil do základní sestavy a odehrál 3 a půl sezóny poměrně stabilně. Dostal se i do české reprezentace, kde nastoupil do dvou utkání.

V únoru letošního roku po výhře 2:1 nad Goricou byl ale posazen na lavičku a do konce sezóny už se do sestavy nevrátil. Pouze v posledním zápase nastoupil na 12 minut.

To byla však rozlučka, Simičovi v červnu vyprší smlouva a novou v Hajduku nepodepíše. 28letý stoper je tak volným hráčem.

Dříve se o stopera se zkušenostmi z Itálie zajímala jak Slavia, tak Sparta. Sáhne po něm nějaký český tým i tentokrát?

Shodou okolností obě pražská „S“ hledají stopera, je však těžké říct, jestli je pro oba týmy perspektivní 28letý hráč, který toho posledního půlroku moc neodehrál.

Zdroj: Transfermarkt