Spojte se s námi

Zveřejněno

dne

Co se stane, když dáte ty nejlepší hráče a trenéry pod jednu střechu? Podívejte se na čtvrtý díl nového seriálu The Champions, který připravil magazín Bleacher Report Football.

Bleacher Report Football the champions

Zdroj: Bleacher Report Football

Borussia Dortmund ztratila několik skvělých hráčů, kteří v minulosti přestoupili do Bayernu Mnichov. Dalším by se mohl stát talentovaný mladík Christian Pulisic, který dostane pozvánku na Oktoberfest. Avšak kapitán Marco Reus je zásadně proti!

Reklama
Klikněte pro komentář

Zanechte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Ostatní

Čechy versus Morava? Dříve tradiční oblíbená utkání, dnes zapomenutá minulost a tabu

Zveřejněno

dne

Česká republika se skládá ze tří historických zemí, tedy Čech, Moravy a Slezska. Především mezi Čechami a Moravou však vždy panovala rivalita po všech stránkách. Koneckonců dříve bývala Morava, stejně jako Čechy, samosprávnou zemí, ať už v područí Koruny království českého, Rakouska-Uherska či Československa do roku 1949, kdy komunisté po převzetí moci ve státě moc centralizovali a zemské samosprávy po mnoha staletích zrušili. Tato rivalita se přelévala i do sportu, včetně fotbalu. V historii tak mnohokrát došlo k mezinárodním, respektive mezizemským duelům Čech proti Moravě.

Zřejmě všichni známe již tradiční rivalitu mezi Čechami a Moravou, neustálé narážky Čechů na adresu Moravanů či obráceně. Pravidelně jsme svědky toho všeho i v současném ligovém fotbale, když se utkávají kluby z jednotlivých zemí proti sobě. Čechy jsou zkrátka Čechy, Morava je Morava. Tak to bylo, je, a doufejme, že nikdy tomu nebude jinak.

Jenže už to zkrátka není, jako tomu bývalo dříve. Stejně jako většina věcí, i tato rivalita stojí na historických základech, jejichž vysvětlování není účelem těchto řádků. Nicméně, proč už tato rivalita není jako dříve? Zatímco nyní se utkávají mezi sebou maximálně kluby z Čech a Moravy, v minulosti se utkávaly přímo výběry jednotlivých národů, respektive zemí. Utkání mezi Čechami a Moravou bývala tradicí a byla i velmi populární.

Není však úplně jasné, kdy se přesně tato utkání začala hrávat. V minulosti se totiž tolik nedbalo na zapisování statistik, případně se z různých příčin záznamy nedochovaly. Po prohledání různých archivů dobových médií mohu navíc konstatovat, že se informace liší, ať už z jakýchkoliv známých či neznámých důvodů.

Například Lidové noviny z 3. března roku 1941 informovaly čtenáře v předzápasovém článku, že se historie duelů Čech a Moravy začala psát již před první světovou válkou. Před rokem 1914 se proti sobě měli Moravané a Češi postavit hned dvakrát, přičemž se obě utkání hrála na moravské půdě, a první duel skončil bezbrankovou remízou, druhý se nesl v duchu prohry moravského týmu 4:5.

Pozvánka na otevření nového stadionu ve Vítkovicích z roku 1939; Zdroj: kramerius.mzk.cz

Jak tomu bylo po první světové válce a vzniku Československa? Zde se opět média, dokonce i jedno a to samé, v informacích rozcházejí. Ve výše zmíněných Lidových novinách stojí, že k prvnímu duelu došlo až v období Protektorátu Čechy a Morava, a to konkrétně v roce 1940.

Ty stejné Lidové noviny totiž ještě v březnu 1939 informují o utkání Moravy a Čech v roce 1937, kdy moravský národní, respektive zemský tým zvítězil v poměru 9:2, a zároveň zvaly na otevření nového stadionu ve Vítkovicích. K tomu mělo dojít 1. května 1939. Je to zkrátka hledání jehly v nejedné kupce sena. Přesto je jisté, že se hrály duely Čech proti Moravě i v období První republiky, akorát to nejspíše bylo velice nepravidelně.

Nicméně důkazem, že dohledávání a vůbec existence statistik či informací z dob dřívějších je někdy až nereálné, může být skutečnost, že vlastně doposud se vedou spory o tom, kolik gólů vstřelil například legendární kanonýr Pepi Bican, jenž pravidelně vedl tým Čech jako kapitán do zápasů proti výběru Moravy. Otázkou však také jest, jestli utkání byla brána jako oficiální či neoficiální, jelikož i to by mohlo mít vliv na jejich zaznamenávání.

Každopádně, soupeření mezi Čechami a Moravou bylo běžné ve všech sportech. Země spolu pravidelně soupeřily v boxu, atletice, plavání, cyklistice, ledním hokeji či v házené. Přičemž když už byla zmíněna házená, tak stojí za zmínku i fakt, že v házené se týmy Čech a Moravy utkávají každoročně až do dnešní doby a utkání jsou na poměry házené poměrně dobře navštěvovaná. Průměrně si cestu na tyto duely najde přes 1 000 fanoušků. Ale zpět k fotbalu.

Další z upozorňujících pozvánek na mezizemský duel z roku 1941; Zdroj: kramerius.mzk.cz

Paradoxně nejlépe dochovaná jsou utkání Čech a Moravy z období Protektorátu Čechy a Morava, jelikož se nesměla hrát mezistátní utkání, a tak byl o to větší zájem o tento typ zápasů. Nejvyšší návštěvu zaznamenal duel ze dne 4. 5. 1941, kdy na stadion v Praze přišlo až 40 000 fanoušků. Celkově souboje Čech a Moravy v období protektorátu byly považovány za vrcholy fotbalové sezony, hrály se dvakrát ročně. A výběry to byly věru špičkové.

Za Čechy, jak již bylo zmíněno, nastupovali hráči jako Bican, Kopecký, Říha či Zmatlík. Nejčastěji kombinace hráčů Sparty a Slavie. Za Moravu většinou nedominoval jeden klub, ale jako kapitán tým často vedl prostějovský Karel Melka, jenž měl v týmu spoluhráče jako Kocourek, o nějž stál turínský Juventus, či Vycpálek a Kulich. Ačkoliv, nad očekávání se prosazovali v dresu moravského týmu hráči Bati Zlín.

Během let 1940 až 1944 se Češi s Moravany utkali hned devětkrát. Pozitivnější bilanci měli Češi, Moravané nedokázali ani jednou zvítězit. O popularitě duelů svědčí fakt, že těchto devět zápasů shlédlo dohromady přes čtvrt milionu platících diváků, což v průměru činí přes 27 000 lidí na jedno utkání. Jaké byly výsledky těchto duelů?

21. 4. 1940 – Čechy 3:1 Morava; Praha
22. 9. 1940 – Morava 5:6 Čechy; Brno
4. 5. 1941 – Čechy 5:5 Morava; Praha
14. 9. 1941 – Morava 2:4 Čechy; Olomouc
3. 5. 1942 – Čechy 1:0 Morava; Praha
4. 10. 1942 – Morava 1:3 Čechy; Brno
23. 4. 1943 – Morava 1:9 Čechy; Brno
17. 10. 1943 – Čechy 5:1 Morava; Praha
22. 5. 1944 – Morava 1:3 Čechy; Ostrava

Jakmile však skončila druhá světová válka, a spolu s ní Protektorát Čechy a Morava, tak začalo postupně zemské soupeření mizet. Vliv na to měl především komunismus, který potom také stál za tím, že od 1. ledna 1949 bylo oficiálně zrušeno zemské uspořádání Československa, přičemž právě od té doby země Čechy, Morava a Slezsko oficiálně neexistují.

„Pokud jde o mezizemská utkání od 1. ledna 1949 včetně na úrovni mužských výběrů, tak bych si je troufal snad i vyloučit. Jediné možné okénko pro výjimku bych viděl ve druhé polovině 60. let, a nejspíše pak na jaře 1968. Nikdy jsem však na nic podobného nenarazil, ani jsem o tom nikdy nezaslechl třeba od pamětníků,“ uvedl Jiří Novotný, archivář Zbrojovky Brno a dodal, že ještě v 50. letech bylo možno v Rudém právu narazit na mezizemská utkání v cyklistice či atletice. Nicméně na země se zkrátka po roce 1948 nehrálo.

Komunisté pak celkově měli obrovský vliv na fotbalový systém v celém státě. „Situace po únoru do konce prosince 1948 byla dosti zmatečná. Komunisté tehdy i tu druhou ligu (divizi) přejmenovali na zemskou soutěž (hrála se jednokolově na podzim 1948 a pak se u nás nuceně přešlo na sovětský systém jaro-podzim, kdy se ročníky 1949-1956 odehrály v jednom
kalendářním roce),“
pokračoval pan Novotný.

„Od roku 1949 už vše směřovalo jasným směrem, pro tuto zemi bohužel velmi smutným – football nevyjímaje (takto to najdete občas i v Rudém právu ještě v 50. letech, před jazykovou reformou z roku tuším 1957). Je to znát i na reorganizačním šílenství té doby (soutěže, názvy klubů, instalace preferovaných oddílů) a v neposlední řadě na názvosloví soutěží. Konec zemí, od 1949 oblasti, kraje místo žup a víceméně snaha o kopírování sovětského a stranického modelu (okres – kraj – oblast – stát),“ prozradil další ze svých poznatků archivář brněnského klubu.

Fanoušci moravského klubu Slovácka protestovali proti absenci moravské orlice v logu vzniklé FAČR; Zdroj: fanaticos.cz

Vraťme se však zpět k Čechám a Moravě. Komunisté zkrátka zničili nádhernou tradici. Jak pak všichni víme, ani nyní nemáme zemské uspořádání republiky, nýbrž krajské z doby komunismu, přestože po revoluci bylo zrušení zemských samospráv označeno za komunistický zločin. Ani po různých snahách však k obnově tradičního zemského uspořádání nedošlo.

Po rozdělení Československa se pak v 90. letech už pouze v rámci České republiky hrála utkání výběrů ligových klubů z Čech a Moravy. Nerozhodovala však zemská příslušnost či národnost hráčů (česká či moravská), ale rozhodovalo zeměpisné postavení klubu, v němž fotbalisté působili. Běžně tak rodák například z Brna mohl hrát za výběr Čech, jestliže oblékal dres některého z českých klubů, totéž platilo například pro Pražáka, hrál-li v moravském celku.

Jenže se tato tradice naneštěstí neudržela a nyní už je to pouze vzpomínka. Smutné je to především pro moravskou stranu, která se zdá býti tou poškozenou. Ne pouze v této oblasti. Pro Moravu je důležité, aby měla své zastoupení a aby neupadala v zapomenutí, což se víceméně děje. A třebaže se Moravanům proti Čechům zrovna nedařilo, tak to nebyla utkání, kde by šlo vyloženě o výsledek. Šlo především o hrdost na svou zemi, k čemuž by tento typ utkání byl velice dobrý i dnes.

Každopádně, fotbalový svaz v České republice je od svého vzniku rozdělen na dvě komory – českou a moravskou. Jenomže práva a důležitost moravské komory jsou pomalu ale jistě potlačovány, což se nepěkně projevilo při poslední volbě předsedy svazu. Přičemž od rekonstrukce Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) na Fotbalovou asociaci České republiky (FAČR) už nemají Morava a Slezsko zastoupení v podobě svých orlicí ani na dresech reprezentace České republiky, tedy státu, jehož jsou nedílnou součástí. I to trochu napovídá o tom, že v obnovu mezizemských utkání Čech proti Moravě můžeme doufat marně.

Přesto se nabízí jedna otázka. Stáli byste o obnovu fotbalových duelů Čech a Moravy?

Pokračovat ve čtení

Fortuna liga

Bude se Andrea Stramaccioni stěhovat do Íránu? Dostal nabídku od třetího klubu tamní ligy

Zveřejněno

dne

Andrea Stramaccioni je po vyhazovu ze Sparty stále bez angažmá. Dokonce stále bydlí v Praze, protože jeho poslední zaměstnavatel mu platí nemalou částku. V létě mu ale jeho smlouva vyprší, a tak se italský stratég bude muset stěhovat zase o dům dál. O jeho budoucnosti se může rozhodnout v následujících dnech, protože teď s nabídkou přispěchal tým z Íránu.

Embed from Getty Images

Andrea Stramaccioni trénoval Inter Milán, Udinese, Panathinaikos a také Spartu. V žádném ze zmiňovaných klubů však velkou díru do světa neudělal.

Když přicházel do Sparty, očekávání byla velká. Zahraniční trenéři (kromě těch slovenských) se v českém klubu příliš často neobjevují. Letenským však tento tah nevyšel. Italský trenér byl po neúspěšném podzimu a začátku jara odvolán z pozice hlavního trenéra v nejúspěšnějším klubu Česka.

Následně se hovořilo o zájmu Udinese či Aston Villy, avšak oba celky nakonec angažovaly jiného trenéra. Sparta musí Stramaccionimu platit každý měsíc částku ve výši 3 miliony korun, a tak se trenér z Itálie rozhodl, že zůstane v Praze, kde si pronajal byt.

Teď s lukrativní nabídkou přispěchal klub z Íránu, který zakončil minulou sezónu na třetím místě. O víkendu se sejdou zástupci klubu Esteghlal se Stramaccionim, kterému je údajně nabízen tříletý kontrakt.

Ital by na lavičce Esteghlalu nahradil Fahrada Majidima. Na lavičce tohoto celku kdysi působil český trenér Jiří Saňák. Nechme se tedy překvapit, zda bývalý mág Sparty přijme tuto lukrativní nabídku, nebo bude čekat na nabídku od evropského týmu.

Pokračovat ve čtení

Ostatní

„Atmosféra v Turecku je fantastická, zatímco v Premier League je na stadionech klid,“ prohlásil Victor Moses

Zveřejněno

dne

Kvůli nedostatku herních příležitostí pod koučem Sarrim musel odejít Victor Moses z Chelsea na hostování. Sám se sice nikdy do zahraničí z Anglie vydávat nechtěl, ale neměl moc na výběr. Tudíž si zvolil působení v tureckém Fenerbahce, kde bude až do léta 2020, a pro britské médium The Guardian se rozpovídal o rozdílech mezi tureckou ligou a Premier League, přičemž vyzdvihuje především turecké fanoušky.

Embed from Getty Images

Nejdříve nebyl Victor Moses úplně nadšený z opuštění londýnské Chelsea. Po absolvování pěti měsíců v Turecku je však spokojený s tím, jak se věci vyvinuly. A proč zamířil zrovna do Fenerbahce? Prý jej lákala motivace vytáhnout jeden z největších tureckých klubů ze sestupových vod, v nichž se Fenerbahce ještě v lednu nacházelo.

Jeden z klíčových hráčů Chelsea při vítězství ligového titulu v sezoně 2016/17 odehrál na podzim pod novým koučem Sarrim pouze 5 utkání, takže prakticky nebyla jiná možnost, než odejít. Navíc se nejedná o jeho první hostování od doby, co působí v londýnském klubu. Již v minulosti absolvoval tuto zkušenost třikrát, ale vždy v rámci Anglie.

„Je to těžké, protože Chelsea je pro mě velice speciálním místem a vždy jsem měl s fanoušky skvělý vztah. Jenomže bylo zřejmé, že nejsem v manažerových plánech. Dosáhl jsem v Londýně skvělých věcí, ale potřeboval jsem hrát fotbal a proto jsem odešel na hostování do Fenerbahce,“ začal nigerijský fotbalista rozhovor.

Nabídek prý dostal mnoho. Nechyběly ani finančně zajímavé nabídky z Číny, přesto si vybral Fenerbahce. Proč? Před Mosesovým příchodem Fenerbahce mělo na kontě pouze tři výhry v 18 utkáních, od sestupových vod jej dělilo pouze skóre, což bylo pro devatenáctinásobného tureckého šampiona rozhodně velmi špatné.

Embed from Getty Images

Od svého příchodu odehrála posila z Chelsea v lize 13 utkání z patnácti možných. Fenerbahce z těchto duelů vyšlo sedmkrát vítězně a v jarní části padlo pouze třikrát. Díky tomu slavný turecký klub okupuje osmou příčku a přestože již nemá šanci dosáhnout na evropské poháry, potupu v podobě sestupu bez potíží odvrátil.

„Když jsem přišel do klubu, všichni byli šokovaní situací, jaká zde panovala. To byl hlavní důvod, proč jsem přišel. Tak velký klub by neměl být v takové situaci,“ prozradil Moses. Uchvátila jej především atmosféra na tamních stadionech, o níž se rozvyprávěl ze všeho nejvíce.

„Na stadionech je tu atmosféra hodně odlišná od Anglie a Premier League. V Anglii je na stadionech poměrně klid. Tady je to úplně odlišné než vše, co jsem kdy ve fotbale zažil. Každý zápas je takový, že jej musíte vyhrát. Fanoušci jsou tak moc vášniví, že chtějí především naše výhry. Chtějí, abychom všem udělali radost. Není to jen fotbal, je to způsob života.“

Především istanbulská derby jsou proslulá napříč fotbalovým světem. I ta už nigerijský univerzál okusil. „Je obrovský zážitek hrát proti Galatasaray a Besiktasi. Cítíte ohromnou atmosféru, jako by měl stadion spadnout, protože fanoušci skáčou a zpívají. Atmosféra je zkrátka úžasná. Jednoduše můžete říct, že vášeň, kterou zde fanoušci pro fotbal mají, je šílená. Prostě milují fotbal a chtějí, aby jejich tým vítězil,“ potvrdil Moses, že tato utkání bude mít vrytá do paměti zřejmě na celý život.

Embed from Getty Images

Fenerbahce je aktuálně ve stavu, kdy přestavuje kádr a snaží se jej omladit. To vše pod vedením Damiena Comolliho coby sportovního ředitele, který v minulosti působil na dané pozici například v Arsenalu, Tottenhamu či Liverpoolu. Victor Moses je tak ve svých 28 letech spíše jedním z těch zkušenějších hráčů, přičemž stále má několik let na vrcholové úrovni před sebou.

A jak vnímá aktuální postavení Fenerbahce v jedné z nejvíce fascinujících fotbalových kultur světa? „Chci se ujistit, že klub je v lepší pozici, než když jsem přišel, a to je obrovský test pro mě samotného, abych klub pomohl dostat do míst, kam patří.“

Moses navíc potvrdil, že se usadil poměrně rychle. „Jsem tu s manželkou i s našimi dětmi. Děti zde chodí do školy, žena se usadila. To mi pomohlo vytvořit si zde domácí pohodlí a bylo pro mě tak snadné si tu zvyknout. Cítím se, jako bych byl stále v Londýně, jelikož se v této oblasti pro mě nic neměnilo.“

Pokud se tedy nestane nějaký zázrak, bude si moci stále kmenový hráč Chelsea užít v Turecku ještě jednu celou sezonu, v níž zajisté bude chtít pomoci Fenerbahce k návratu do evropských pohárů.

Pokračovat ve čtení
Reklama

Ruik Football Talk

Reklama

Oblíbené

RUIK © 2017-2019