Spojte se s námi

Fortuna liga

Předpovědi zápasů jedenáctého kola Fortuna ligy: tahák nejen pro sázkaře!

Zveřejněno

dne

Ani v jedenáctém kole nebudou fanoušci české Fortuna ligy ochuzeni o zajímavé zápasy. Hned dnes se pátý Zlín střetne s osmým Libercem, zítra bude šlágru mezi Olomoucí a Spartou bude předcházením klání Mladé Boleslavi se čtvrtým Baníkem Ostrava, v neděli Plzeň hostí Teplice a ligové kolo uzavře Slavia doma proti Příbrami. Jak by zápasy mohly probíhat a na co mohou sázkaři vsadit?

PÁTEK

Fastav Zlín – Slovan Liberec

18:00

Všechna fakta mluví pro domácí. Zlín sice získal z posledních dvou kol pouze bod (remíza 1:1 na Dukle, prohra doma proti Baníku 1:2), ale jinak “ševci” pod koučem Bílkem válí. Zatím okupují pátou příčku dva body za Ostravou, takže by se rádi posunuli zpátky před rivala. Liberec chtěl být na podobné pozici jako Fastav, ale pod trenérem Hornyákem se týmu nedaří podle představ vedení a na osmé příčce ztrácí na Zlín sedm bodů. Navíc z posledních osmi ligových utkání venku nevyhrál.

Podle mého názoru se tak nestane ani dneska, jelikož domácí budou chtít napravit poslední zaváhání, což se jim nakonec povede. Kurz na výhru Moravanů je 2.21. Zároveň svěřenci trenéra Bílka příliš neinkasují, dosud v ligové sezoně obdrželi jen osm branek, takže si myslím, že udrží čisté konto – kurz 2.74.

Tip: 1:0

SOBOTA

Mladá Boleslav – Baník Ostrava

17:00

Do Mladé Boleslavi přijede Baník a o zábavu v podobě gólových radostí by mělo být postaráno. Je totiž prakticky jedno, kdo proti domácím stojí, vždy totiž diváci vidí vysoké gólové hody. Celek z města automobilek má nejhorší defenzivu, ale zároveň za Slavií nejlepší útok (22:23). Baník zatím obdržel pouze šest gólů, což ho řadí k nejlepším obranám soutěže s pražskými “S” (6 obdržených gólů).

Přesto tipuji, že diváci uvidí více než tři góly – kurz 3.32. Ve formě je domácí Komlichenko, jenž s deseti brankami vede tabulku střelců, a já si myslím, že se prosadí i tentokrát – kurz 2.20. Celkově bychom mohli vidět fotbal nahoru dolů, jelikož oba celky příliš netvoří hru a zároveň ani nebetonují, takže o rohy bude postaráno. Mohlo by jich být minimálně deset – kurz 1.70.

Tip: 2:2

Sigma Olomouc – Sparta Praha

19:00

Šlágr kola mezi patnáctým a třetím celkem tabulky. O aktuální formu či postavení ale až tak nejde, jelikož Olomouc i Sparta jsou jedny z českých klubů, které si letos zahrály předkola Evropské ligy. Oba trenéři disponují velice kvalitním kádrem, domácí kouč Jílek může nasadit Jemelku, Plška, Housku či Kalvacha, mezi největší hvězdy hostů patří Kanga, Stanciu (který bude chybět), Tetteh, Šural nebo Radaković, který na Letnou přišel z Hané. Právě kvůli velké kvalitě na obou stranách můžeme tento duel považovat za šlágr desátého kola.

Domácí zatím zažívají noční můru, jelikož se nachází na sestupové pozici, ale myslím si, že proti Spartě se herně zvednou. Publikum je vyhecuje a uvidíme vyrovnaný duel. Takové zápasy většinou rozhoduje jeden až dva góly, takže si myslím, že více než dvě branky nepadnou. Na to si můžete vsadit v kurzu 1.78. Zároveň je ale v lepším rozpoložení Sparta, což se také ukáže na výsledkové tabuli – kurz 1.82 na Letenské je více než dobrý.

Tip: 0:2

NEDĚLE

Jablonec – Slovácko

15:00

Zápas, který bude hlavně o Jablonci. Domácí ve čtvrtek skvěle remizovali 2:2 s Dynamem Kyjev v rámci Evropské ligy, avšak bude zajímavé sledovat, jak zpátky svěřenci Petra Rady přepnou do ligového režimu. Plzni se to právě na severu Čech nepovedlo, když po Lize mistrů dostala facku 0:3. Taková výhra Slovácka se asi nedá očekávat, ale remízu by mohli svěřenci kouče Korduly uhrát.

Avšak já jim nevěřím. Za prvé: Slovácko má špatnou formu, v lize pětkrát za sebou prohrálo. Za druhé: venku v lize vytěžilo jen tři body. Za třetí: vystřízlivění po pohárech Jablonecké nepostihne, jelikož to trenér Rada nedopustí. I proto by mohlo padnout hodně gólů. Hosté totiž nezalezou a domácí děr v obraně Slovácka využijí. Navíc v posledních třech zápasech, které Jablonec odehrál, padlo více než 2.5 branek. Myslím si, že tomu bude i tentokrát – kurz 2.26.

Tip: 3:1

Karviná – Dukla Praha

15:00

Karviná má velmi dobrou formu. Z posledních pěti kol získalo výborných deset bodů, po takové porci se hostům zatím jen zdá. Pod Drskem totiž za sedm kol zůstalo bez bodu a až nový trenér Skuhravý mužstvo pozvedl a za tři kola dokázal vydolovat čtyři body. Pražané zlepšili defenzivu, za poslední tři kola obdrželi jen dvě branky. I Karviná se opírá o skvělou obrannou fázi, když za posledních pět kol dostalo jen pět gólů.

Myslím si tedy, že více než dvě branky nepadnou – kurz 2.05. Zároveň podle mě hosté udrží čisté konto, což bude základ úspěchu Dukly. Kurz je trochu bláznivý – 5.37 na čisté konto Dukly. Podvědomě věřím Dukle, že zvítězí v celém utkání, protože Skuhravý umí svůj tým připravit na dobývání obrany soupeře a to bude v Karviné potřeba. Vzadu vše pohlídají Ďurica s Raspopovičem a vznikne z toho těsná výhra hostů – kurz 4.54.

Tip: 0:1

Opava – Bohemians 1905

15:00

Poslední utkání Opavy v brněnském azylu. V posledních dvou zápasech v Brně Slezané zvítězili, ale Bohemians jsou venku nadprůměrným týmem, když v pěti utkáních získali sedm bodů. Svěřenci kouče Haška hrají běhavým stylem s výborným presinkem, což by ale nemělo být pro Opavu problém, jelikož nejde o kombinační tým. Pod trenérem Kopeckým hraje Opava jednoduše, často nákopy využívá vysoké hroty.

Proto eliminují největší zbraně Bohemians. Myslím si ale, že zápas přeci jen skončí smírně, protože oba celky se trefí ze standardních situací. Kurz na remízu je 3.21. První půle skončí podle mě bez branek, na což lze vsadit v kurzu 2.74.

Tip: 1:1

Viktoria Plzeň – Teplice 

15:00

Plzeň zatím vede tabulku Fortuna ligy spolu se Slavií, ale výkony nejsou ideální. Navíc Západočeši v úterý prohráli 0:5 proti AS Řím, takže atmosféra v týmu není ideální. Teplice před posledním zápasem s Jabloncem vyměnili kouče, avšak nový trenér Hejkal bodově nezačal (1:2). Aktuálně jsou Severočeši až na třináctém místě tabulky.

Dá se očekávat podobný průběh utkání jako na jaře, kdy Plzeň zvítězila 2:1 a mohla oslavit mistrovský triumf. Tenkrát domácí drželi míč a hledali skulinky v obranném valu hostů. Nakonec je našli, prosadil se Krmenčík s Petrželou. Sázka na prvně jmenovaného útočníka by dávala smysl, protože Krmenčík za deset kol vsítil sedm branek a proti průměrným celkům se mu daří, navíc je poměrně příznivý kurz – 2.00. Viktoria by mohla vyhrát bez obdrženého gólu, což se jí doma povedlo již čtyřikrát z pěti případů. Na vítězství s čistým kontem si můžete vsadit v kurzu 1.96.

Tip: 2:0

Slavia Praha – Příbram

18:00

Slavia se v zápase proti Příbrami potřebuje oklepat z nešťastné prohry 0:1 na stadionu Zenitu Petrohrad v rámci Evropské ligy a doma proti nováčkovi Fortuna ligy vyhrát. Každý zápas v lize je důležitý, jelikož na konci soutěže bude v honu o titul rozhodovat každý bod. Stejně tak v boji o záchranu, do které podle mě celek od Litavky postupně spadne.

I kvůli tomu, že proti silným soupeřům podle mě skoro nic neuhraje. Svěřenci kouče Csaplára sice hrají líbivý fotbal, ale do defenzivy jsou nestabilní. Toho silné mužstva využijí. V nedělním souboji tedy očekávám, že Slavia vstřelí více než 2.5 gólů – kurz 1.95. Slávisté většinou na svého soupeře “vlétnou” hned od začátku a často se minimálně jednou prosadí do půle. Tipuji, že se svěřenci trenéra Trpišovského do poločasového hvizdu trefí alespoň jednou a první dějství vyhrají – kurz 1.50.

Tip: 3:0

*údaje o kurzech jsou brány ze sázkové kanceláře Chance.cz

Reklama
Klikněte pro komentář

Zanechte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Fortuna liga

Nejlepší obránci Fortuna ligy? Statistikám vévodí stopeři Sparty

Zveřejněno

dne

Dlouhodobě kritizovaná obrana pražské Sparty je dle statistik nejlepší v lize. V žebříčku ovšem nechybí ani stoper z Karviné či zástupce čtrnácté Olomouce. O které hráče jde?

Zdroj: sparta.cz

Sparťanská obrana se zvedá. Po jedenáctém kole obdržela pouhých 7 branek, což je společně s rivalem ze Slavie nejmenší počet obdržených gólů. Žebříčku úspěšnosti v obranných soubojích vévodí Uroš Radaković, který se honosí 76,7% úspěšností. Na paty mu šlape karvinský Panák, který ztrácí na svého srbského soupeře půl procenta. Formu obrany Letenských dokazuje Semih Kaya, který drží 3. příčku s 70,5% úspěšností.

Ten je mimo jiné také nejlepším nahrávačem celé soutěže, když z 10 přihrávek pokazí pouze jedinou. Obrana Sparty je ustálená a tak nezbývá místo pro Lukáše Štětinu, který byl v minulé sezoně vyhlášen nejlepším hráčem týmu podle hlasování kabiny.

Dalším umístěným je stoper Olomouce Václav Jemelka. Jeho týmu se v této sezoně příliš nedaří, Jemelka ale dokazuje kvalitní práci ve svém týmu a drží úspěšnost 70,4. Na 5. místě nechybí zástupce vedoucí Slavie. Tentokrát to ale není stoper, nýbrž defenzivní záložník Souček. Jeho úspěšnost v obranných soubojích je těsně po 70% hranicí.

Pokračovat ve čtení

Fortuna liga

Zaslepeni úspěchy. V Plzni musí začít razantně omlazovat, jinak přijde doba temna

Zveřejněno

dne

Vládne české fotbalové scéně. Nedávno tomu bylo deset let, co se kormidla v tehdy provinčním klubu z Plzně ujal trenér Pavel Vrba, na hladových hráčích postavil své mužstvo a krásným fotbalem dobyl nejen českou scénu, ale objevil se i v Lize mistrů. Uplynula dekáda, Viktoria získala hned pět titulů za posledních sedm let, ale všechno by mohlo brzy skončit a fantastická éra by se mohla vypařit do neznáma. Velký počet svěřenců kouče Vrby už dávno dovršilo či v rámci roku až dvou oslaví třicáté narozeniny. Paradoxem je, že s omlazením kádru vedení Západočechů nic nedělá. Právě kvůli tomu by mohl přijít trest znamenající pád zpátky do průměru.

Zdroj: fcviktoria.cz

Ve fotbale je jen pár jistot. Jedna se ale nemění a zůstává stejná. Generační obměnu neošidíte. Nikdy. Hráči po třicítce většinou jdou výkonnostně dolů, ztrácí dynamiku, která je v dnešním fotbale extrémně důležitá, a pomalu ustupují z profesionální scény. Když takové hráče máte v kádru dva až tři, nic se neděje. Naopak. Zkušenostmi a rozvahou pomohou mladým a v důležitých chvílích mužstvo zklidní.

Jenže Viktoria zkušených borců za limitem má ve svém kádru hned několik. U gólmanů věk nehraje až tak velkou roli, ale přeci jen Matúš Kozáčik, čtyřiatřicetiletý slovenský reprezentant, za poslední roky ztratil výbušnost a na čáře neskáče tak obratně jako dřív. Aleš Hruška, kterému bude během letošního roku třiatřicet, se v Plzni zlepšil, je vidět práce trenéra brankářů Martina Ticháčka, avšak i on se nejspíše právě dotýká svého fotbalového vrcholu a postupně půjde dolů.

V obraně působí dva matadoři – Roman Hubník (34 let) a David Limberský (35). Oba dva na českou ligu bohatě stačí, avšak sami vidí, že na evropské scéně mají proti mrštným útočníkům problémy. Dá se ale říci, že Limberský i Hubník výkonnostně na základ mají, tempo v Česku zvládají a hrát by měli. Jenže i oni dva šli v poslední době dolů. Hubník již nepůsobí jako skála, má problémy, Limberský se zase týden co týden neprohání po lajně jako dřív. Občas sice zapne “turbo” a ukáže svoje maximum jako například proti CSKA, ale poté působí znaveně a bez chuti jako jen o čtyři dny poté v Jablonci. Třicáté narozeniny během letošní sezony dovrší i pravý bek Radim Řezník, na němž to ale zatím není vůbec vidět.

Ve středu zálohy působí třicetiletý Tomáš Hořava, jenž na evropské měřítko dlouhodobě nestačí, protože hraje staromódně. Hodně se mazlí s míčem, kvůli čemuž ale ztrácí čas, což v Evropě pociťuje. V lize ne, tam má prostoru dost, avšak v Lize mistrů či Evropské lize dlouhodobě nestíhá. Problém je, že v kádru se nenachází žádná rovnocenná náhrada podobného typu, takže vedle Hrošovského hraje on. Ve velkých zápasech se posune na podhrot, aby na střední záložníku mohl naskočit brzy třicetiletý Roman Procházka. Slovenský bijec přišel do Viktorie v létě, avšak pro mě trochu nepochopitelně, protože i když má velké defenzivní schopnosti, na míči jdou vidět velké limity. Navíc perspektivu nemá žádnou.

I když Milan Petržela (35) nehraje v základu, v kádru mistra má silnou pozici. Jenže i on ztratil svou pověstnou rychlost, nekličkuje mezi obránci jako dřív a jeho aktuální největší zbraní jsou velké zkušenosti, které v utkáních prodává. Navíc naráží na špatnou defenzivu a na fakt, že jeho křivka výkonnosti připomíná sinusoidu. V tuto chvíli jeden dobrý zápas střídají dva špatné. Dalšími třicetiletý křídelníky jsou Jan Kovařík s Martinem Zemanem. Oba dva stále ještě stíhají, Kovařík dynamiku při svém stylu hry ani nepotřebuje, avšak Zeman je na rychlosti závislý a brzy ji začne ztrácet.

Na podhrotu může zahrát Daniel Kolář, jenž dovršil třiceti dvou let. Oblíbenec Pavla Vrby a fanoušků sice občas ukáže, že na to pořád má (proti CSKA), ale poté dokáže zápas pouze odchodit (v Jablonci). Na rychlosti nikdy závislý nebyl, ale už je vidět, že v soubojích, které dříve vyhrával, nestačí. Na hrotu občas naskakuje Jakub Řezníček, u kterého platí podobná slova jako u Zemana.

Jak vidno, v kádru Viktorie je hned deset hráčů, kteří už jsou či brzy budou za limitem. Pokud si myslíte, že generační výměna není až tolik potřeba, pro příklad, že tomu je přesně naopak, nemusíme chodit moc let zpátky. Stačí se podívat do roku 2010. Tehdy José Mourinho s Interem Milán vsadil vše na jednu kartu: buď vyhraje onen rok Ligu mistrů s přestárlým kádrem, nebo už nikdy. Slavnou trofej sice s veterány Zanettim, Luciem, Cambiassem, Militem, Pandevem či Samuelem ovládl, ale poté odešel do Realu a jelikož s obměnou dostatečně brzo nezačal nový kouč Ranieri, slavný milánský klub na to doplatil.

V dalším roce sice Inter v italské lize skončil druhý, ale poté následovalo šesté, deváté, páté, osmé, čtvrté a znovu osmé místo. V Miláně se kvůli zanedbané generační výměně tak dlouho topili v bahně, až “Nerazzurri” zpátky mezi nejlepší italské kluby a do Ligy mistrů vytáhl nový čínský majitel. Ne, obměna kádru se nedá zanedbat. Nikdy a za žádných okolností.

S generační výměnou začal trenér Pivarník, když k nelibosti fanoušků poslal do Turecka Rajtorala s Kolářem a rozhodl se kádr oživit, ale po vyhazovu slovenského stratéga a příchodu Vrby se obměna tak nějak pozastavila. Za dva roky sice přišly hráči s velkým potenciálem jako Aleš Čermák (24), Tomáš Chorý (23), Milan Havel (24), Ubong Ekpai (23) nebo Pavel Bucha (20), avšak bývalému kouči české reprezentace se zajímavé tváře do budoucna nedaří zabudovávat do týmu.

Do základní sestavy z vyjmenovaných hráčů pravidelně nahlédne Čermák, jenže technický záložník zatím nemá dostatečně stabilní výkonnost, aby se z něj stala opora. Havel jen zaskakuje za zraněné, Chorý se občas ukáže v závěrečných minutách, Ekpai na začátku sezony vůbec nehrál, teď sice dostává pravidelně prostor, ale s týmem se potřebuje více sžít, Bucha zatím v lize neodehrál ani minutu. Všichni by si zasloužili alespoň o něco málo více prostoru, protože by v horizontu dvou až tří let právě oni měli tvořit základní kostru týmu.

Místo nich hrají Hořava, Petržela, Kovařík, kteří mají evidentní limity a často zabírají místo novým tvářím. Zejména Petržela vypadá jako zbytečný hráč. Místo času, který dostává z lavičky, by mohl hrát Ekpai či nová posila s větším potenciálem. Přitom Petržela není lepší než ostatní plzeňská křídla a perspektivu nemá žádnou.

V základu samozřejmě naskakují i hráči, kteří mají spoustu fotbalových let před sebou. Jde o Michaela Krmenčíka a Patrika Hrošovského. Otázkou je, kolik let či měsíců jim zbývá v Plzni, protože o oba dva stojí každé přestupové období několik klubů. Hlavně u Krmenčíka je téměř jisté, že v zimě odejde do zahraničí za hodně peněz. Poté by měl kouč Vrba upřednostňovat Chorého před Řezníčkem a také Čermáka před Procházkou.

Zároveň by měl do kádru v zimě říznout. Akutně by vedení mělo přivést mladého stopera, křídelní pozice jsou také nedostatečně obsazeny. Do zahraničí by bylo ideální pustit Petrželu, aby nezakrýval místo mladším, Kolář již také nemá žádný význam pro budoucnost. Klidně by v Plzni mohli provést větší obměnu na úkor jarních výsledků, protože pokud by se tak nestalo, mohl by Západočechy postihnout podobný problém jako Inter.

Problém je i ve vedení, které by mělo změnit svůj pohled uvažování nad novými posilami. Lepší ku prospěchu omlazení by bylo například místo třicetiletého bijce Procházky přivést třiadvacetiletého Kalvacha, který je podobným typem hráčem a navíc má před sebou velkou budoucnost. Nebo místo osmadvacetiletého Pernici podepsat o pět let mladšího Jemelku. I když by zmínění hráči stáli více než Procházka s Pernicou, tak by přesně zapadli do nové generační obměny a v budoucnu by se mohli splatit odchodem do zahraničí.

Plzeňské mužstvo má aktuálně jednoznačně nejvyšší věkový průměr v lize, ale také nejvyšší v Lize mistrů (přesně 29 let). To je až hrozivá statistika. Například pražská “S”, největší plzeňští rivalové v boji o titul, nepřekročí 26 let. Už nyní se ukazuje herní rozdíl mezi Plzní a Slavií, za dva roky, pokud tedy na západě Čech neproběhne velká čistka, by mohl být rozdíl doslova propastný.

Adolf Šádek, plzeňský boss, si sice s koučem Vrbou z nazývání Limberských a spol. jako přestárlých hráčů dělá srandu a například Vrba v nadsázce na minulé tiskovce nazval Petrželu “retrohráčem”, ale realita je jasně vidět. Jestliže s ní vedení Viktorie nezačne něco okamžitě dělat, přijde trest v podobě pádů z výsluní zpátky do průměru. A to nikdo v Plzni nechce.

Nabízí se tedy otázka, proč s tím vedení nic nedělalo dosud a pravděpodobně to bude muset řešit razantně. Můj názor je takový, že když Šádek a spol. viděli, že to funguje, tak do kádru sahali jen minimálně, sporadicky, a spíše řešili okamžité posílení. Úspěchy se dostavují, ne že ne, ale pokud s věkovým průměrem kádru nikdo nic neudělá, brzy zbude po neskutečné západočeské éře jen několik trofejí a krásné vzpomínky.

Pokračovat ve čtení

Fortuna liga

Fotbaloví cestovatelé #1: Jakub Podaný

Zveřejněno

dne

Psal se 20. prosinec 2014, Patil Stadium v Bombaji hostilo historicky první finále Indian Super League mezi Kéralou Blasters a Atléticem Kalkata. V dresu druhého jmenovaného celku nastoupil i český fotbalista Jakub Podaný. Svoji exotickou misi ozdobil „Pody“ ziskem ligového titulu. Pro sparťanského odchovance se jistě jedná o dosud největší úspěch v kariéře. Pojďme se ale na první příběh z cyklu Fotbaloví cestovatelé podívat od začátku…

Levonohý fotbalista začínal s kopanou na Zličíně, než si ho v jeho dvanácti letech vyhlédla do svých mládežnických týmu AC Sparta Praha. Rychlonohý klučina tak začal kráčet ve šlépějích svého strýce, který za Letenské nastupoval v sezonách 1989/90 a 1990/91 a v rudém dresu dvakrát získal ligový titul. I přes větší zdravotní komplikace se Jakub dokázal překlenout z mládežnických kategorií do dospělého fotbalu. Jenže jak už bývá ve velkých klubech zvykem, a zejména ve Spartě, putují mladí hráči po hostováním. „Podyho“ první štací se stalo Kladno, kde nenastupoval na pozicích u levé lajny, ale na hrotu útoku. Dokonce se mu i střelecky dařilo a stal se nejlepším střelcem mužstva. Na Kladně se mu tak zalíbilo, že se rozhodl si půlroční hostování prodloužit až do konce sezóny 2005/06.

Po návratu do Sparty se chtěl uchytit, ale hrál pouze za B-tým Sparty. O šanci u „áčka“ se chtěl poprat ve svém mateřském klubu, ale první ligový start si připsal v dresu Bohemians Praha, kde hostoval na podzim 2009/10. Druhou část sezóny si levonohý univerzál vyzkoušel slovenskou ligu za tým Senice. Po angažmá u východních sousedů přišla šance v A-týmu Spartu jako blesk z čistého nebe. První start si „Pody“ připsal v Evropské lize proti Palermu. V druhé nejprestižnější klubové soutěži pak absolvoval celou cestu Letenských až do dvojzápasu se slavným Liverpoolem FC. Ještě lepší premiéra však na tehdy třiadvacetiletého fotbalistu čekala v domácí soutěži. Tu si odbyl v derby se Slavií. A nemohla dopadnout lépe – v 91. minutě nacentroval na Wilfrieda Bonyho, který upravil na konečných 2:1 pro Spartu. Ve zlomové sezóně 2010/11 si v rudém připsal i premiérovou ligovou trefu proti Jablonci.

Když se už zdálo, že levonohý kouzelník prošel sítem a jako jeden z mála mladíků se dokáže překlenout do A-týmu, přišla po sezóně a půl v základní sestavě Sparty nečekaná rána. Ačkoliv Sparta vedla v sezóně 2011/12 ligu, vedení ACS se rozhodlo k trenérské změně a levý záložník, případně obránce se stěhoval na hostování do Sigmy Olomouc. Zde pod vedením Petra Uličného získal Český pohár. Stále častěji přitom nastupoval na pozici levého beka než v záloze.

Po dalším návratu do pražského celku se chtěl poprat o základní sestavu, i když měl nabídky z jiných klubů. Jakub byl však poslán na rok do Teplic a o sezónu později si zahrál ve slunném Řecku, konkrétně za AEL Kallinas. Už tak v rámci české a slovenské fotbalové scény zcestovalý „Pody“ si vyzkoušel štaci ve slunném Řecku. V dresu nováčka místní první ligy se stal jejím nejvytěžovanějším hráčem. V srpnu 2014 se rozhodl pro další hostování. Tentokráte ještě větší exotika, než jakým bylo Řecko. Nově zformovaná indická liga lákala do tropického prostředí evropské fotbalisty, také Jakub vábení dálek podlehl. Toto půlroční dobrodružství v miliardové zemi by vydalo na knihu, vždyť si také založil blog o zážitcích v Indii, ve kterých nepopisoval pouze fotbal, ale místní tradice, kulturu, lidi, památky atd.

Působištěm českého fotbalisty se stalo Atlético Kalkata, které mělo trenérský štáb i z madridského Atlética a také první mítink se uskutečnil ve Španělsku. V týmu se setkal se třemi účastníky Ligy mistrů v čele s Luisem Garcíou. V rámci soutěže ale také změřil síly i dalšími českými fotbalisty, např. se Slepičkou a Šedou, kteří hájili barvy Goy. Na české trio dokonce čekal semifinálový dvojzápas, po kterém byl „Pody“ šťastnější a mohl se tak těšit na finále proti Kérale.

Za Kéralu Blasters navíc nastupovala brankářská legenda David James, takže se pro ofenzívu Kalkaty nejednalo o nic lehkého. Pro exotickou zemi se navíc jednalo o jednu z největších sportovních událostí roku, čemuž nasvědčuje i sledovanost finálového utkání – 410 milionů diváků. Zápas spěl k bezbrankové základní hrací době, než se v 95. minutě postavil k exekuci rohového kopu právě český fotbalista. Svým centrem na bližší tyč našel Rafiqueho a hráči i fanoušci Atlética propadli v nefalšovanou radost. Vedení už tým Kalkaty nepustil a mohl se tak radovat ze zisku prvního titulu ligového mistra Indie. A ještě taková perlička. Rafique, hráč, jemuž Jakub Podaný nacentroval na jediný gól utkání, měří pouhých 166 centimetrů…

Po zisku indického titulu běžel Jakubovi ještě půlroční kontrakt na Spartě. Vzhledem k tomu, že svou budoucnost na Letné již neviděl, rozhodl se nevyjednávat o další smlouvě a zkusil se již jako kmenový hráč uchytit v jiném klubu. Oním klubem se stal Slovan Bratislava a zde Jakub zažil dobrou sezónu 2015/16. Z pozice obránce zaznamenal 11 asistencí.  Ovšem z příjemných rodinných důvodů se rozhodl pro návrat do Česka, konkrétně do Prahy.

„Podyho“ další štací se stala Dukla Praha, kde podepsal smlouvu na dva roky. Zde se stal oporou na levém kraji obrany a zařadil mezi nejlepší beky v české lize. Celek z Julisky může těžit z hráčovi rychlosti, techniky, vytrvalosti a zkušeností. Jakub, ostatně jako tomu bylo zvykem ve většině celků, kde působil, je exekutorem většiny standartních situací. Není proto divu, že ke spokojenosti obou stran prodloužil dnes již třicetiletý obránce kontrakt s armádním klubem do června 2021. Uvidíme, kam se bude nadále ubírat směr fotbalového cestovatele, nebo zda exsparťanský fotbalista na Julisce uzavře svou bohatou a pestrou kariéru.

 

Pokračovat ve čtení
Reklama

Facebook

Reklama

Oblíbené