Porušilo PSG finanční fair play? Pro katarské investory zjevně neplatí žádná pravidla. Co na to UEFA?

Fotbal jakožto marketingový nástroj, tak tento sport vnímají katarští investoři. Bohužel to vytváří značné negativní vlny na poli fotbalového trhu. Proč? V takovém případě totiž musí ostatní kluby reagovat na trend nastolený extrémně bohatými majiteli. Jak však tehdejší případ PSG okomentovali zástupci UEFA a co můžeme čekat do budoucna?

„Když člověk vidí, jak nezodpovědně se ve fotbalovém byznysu žongluje s milionovými částkami, jak naivně se mladí milionáři svěřují do rukou třetích stran, jak zoufale nicnetušíce se fotbalisté zjevně prohřešují proti zákonům a morálce, pak se zdají být problémy ve fotbale snad ještě větší, než jak si byl člověk dosud ochoten připustit,“ stojí v knize Football Leaks.

Ať si to chceme připustit nebo ne, ve fotbale je snad čím dál větší nepořádek. Nutno podotknout, bohužel v tak krásném sportu, jakým fotbal bezesporu je, má politika a byznys rovněž větší a větší slovo.

Nechvalným důkazem je také angažování arabských šejků a miliardářů do světového fotbalu. A tím nejlepším příkladem je jednoznačně největší francouzský klub – Paris Saint-Germain.

PSG & katarští investoři

Tamím ibn Hamad Ál Sání je od roku 2013 vládcem katarského emirátu a je rovněž velmi blízkým člověkem aktuálního prezidenta PSG, Násira Al Chelajfího. A právě katarský emír byl tím, kdo v minulosti mezinárodní fotbal označil za strategický prostředek. Cíl je totiž naprosto jasný.

Dodat své malé zemi na významu. Je to vlastně podobné snažení, jaké v minulých letech vyvíjel čínský fotbalový svaz a čínší investoři. Ovšem majitelé PSG, to je zcela jiná káva. Ono se totiž nejedná pouze o klubovou úroveň, i když vítězství v Lize mistrů je jedním z hlavních cílů.

To, že v roce 2022 bude mistrovství světa ve fotbale hostit právě Katar má svůj důvod. Jak také stojí v materiálech Football Leaks a co je také všem lidem nad slunce jasné, bohatství Kataru opřené o zásoby fosilních paliv není neomezené. To je jedním z hlavních důvodů, proč se šejkové takovým způsobem angažují nejen ve fotbalovém prostředí.

Kupříkladu, zástupci Kataru nedávno podepsali smlouvu také s F1, ve které je ustanoveno, že od roku 2023 bude okruh v Losail minimálně po dobu deseti let hostit závody formule 1. Nutno podotknout, dlouholetou úmluvu má Katar také s vedením Moto GP.

Podle Football Leaks se země připravuje na budoucnost bez příjmů z prodeje ropy a zemního plynu. A právě sport v tomhle má hrát důležitou roli. V dlouhodobém horizontu chce země investicemi do sportovních klubů, hráčů, různých akcí a televizních práv vydělávat peníze. Nemusíme asi ani připomínat, jak obrovským byznysem formule 1 je.

Tohle by nás, fotbalové fanoušky, zvedat ze židle ještě příliš nemuselo. Jenže ono bohatství jednoho významně ovlivní fungování ostatních klubů. Jak? Úplně jednoduše. Těm největším celkům poté nezbývá nic jiného, než se aktuální situaci na přestupovém trhu přizpůsobit.

Tím pádem se neustále zvyšují přestupové částky a vzniká tak větší a větší propast mezi „těmi nejlepšími“ a zbytkem světa. Karl Heinz Rummenigge například prohlásil, že takové finanční pohyby, jaké jsme měli možnost vidět zejména v letech 2017 a 2018 v budoucnu tvrdě poškodí onu fotbalovou finanční stránku.

A německá kancléřka Angela Merkelová zase vyzvala fotbalové svazy, aby dbaly o větší sportovní rovnováhu. Jenomže tady vzniká jedna zásadní otázka – kdo má ve fotbalovém prostředí tolik síly a moci na to, aby dokázal plnohodnotně kontrolovat finanční toky a různé obchodní praktiky?

FIFA je už léta bezzubá, v organizaci UEFA nejspíše žádnou naději také raději nehledejme…

Dnes je například vlastnictví třetí stranou tak rozsáhlým problémem, že i samotná FIFA, která má coby hlavní řídící organizace za úkol upravovat pravidla činnosti ve fotbale, přenechala registraci agentů jednotlivým národním fotbalovým svazům. To není nic jiného, než kapitulace před branží, do níž se tak v zásadě může zapojit každý.

No a u organizace UEFA žádnou naději nejspíše také raději nehledejme. Ta v čele s Michelem Platinim, který byl mimochodem v nedávné době obviněn z podvodu, špatného hospodaření, zpronevěry prostředků FIFA a padělání dokumentů, v roce 2011 zavedla soubor pravidel, podle nichž profesionální kluby nesmějí za hráče vydávat neomezené množství finančních prostředků.

Evropská asociace sice potrestala kluby, jež toto finanční fair play porušovaly, ve fotbalové veřejnosti ovšem stále panoval pocit, jako by se to těch špičkových klubů vlastně ani moc netýkalo.

Uveďme si tedy příklad, jak jednoduše a šikovně se dá z tohoto pravidla vybruslit. Po tom, co pařížský celek utratil 222 milionů eur za Neymara na veřejnost ohlásili, že mají v plánu přivést ještě vycházející hvězdu Monaka – Kyliana Mbappého.

V posledním týdnu letního přestupového období roku 2017 dokonce zastupitelé UEFA zavítali na půdu PSG, aby je osobně varovali před potencionálním porušením FFP. I přesto však následně Pařížané oznámili Mbappého přestup.

Organizace UEFA proti tomu ani vlastně nemohla nic namítnout, a to opět z jednoduchého důvodu. PSG a Mbappého tehdejší klub spolu jedenatřicátého srpna 2017 podepsali nejprve jednoroční smlouvu o hostování. Částka zaplacená za teprve budoucí přestup tak nespadala do účetnictví za rok 2017.

Podvod? Ne, to ani ne, spíše chytrá klička. Značí to ovšem něco úplně jiného, a to jak užitečný a úspěšný systém finančního fair play asi je, když lze tak jednoduše obejít. Kór když se Aleksander Čeferin, prezident organizace UEFA, neobtěžoval případ PSG nikterak okomentovat.

Vyloučení z Ligy mistrů? To u těch nejlepších týmů zkrátka a dobře nepřipadá v úvahu

Tato záležitost následně nenechala chladným trenéra Liverpoolu, Jürgena Kloppa. „Měl jsem za to, že finanční fair play je pravidlo, které se musí dodržovat a které mělo přesně takovým situacím zabránit. Ale možná jde zatím jen o návrh,“ řekl Klopp v jednom z tehdejších rozhovorů.

Podle Football Leaks Evropská asociace totiž ze své soutěže stěží vyloučí jednoho z nejblyštivějších aktérů a diváckých magnetů, jenž právě jako magnet přitahuje nemalé finance za televizní práva. To, že při jejich zápasech Ligy mistrů vidí loga sponzorů hned několik milionů lidí hraje rovněž určitou roli.

Holt finanční ztráty, především v oblasti marketingu a televizního vysílání, by byly pravděpodobně příliš citelné. Jak dnes také všichni dobře víme, trestu v podobě vyloučení z Ligy mistrů za porušení finančního fair play v minulém roce unikl také Manchester City.

V materiálech Football Leaks poté ještě nacházíme komunikaci mezi dvěma nejmenovanými funkcionáři UEFA.

„Systém hráčských přestupů se zcela vymkl kontrole. Nepřispívá ke sportovní rovnováze, plodí křiklavou majetkovou nerovnost a podkopává i tu nejmenší stabilitu ve smlouvách mezi hráči a kluby. Dnešní fotbalový trh se podobá dravému a bezohlednému kapitalismu 19. století ve Spojených státech,“ stojí v materiálech Football Leaks.

Podle posledních prohlášení UEFA nyní její zástupci pracují na změně a diskutují o možném modelu, jak by to v budoucnu mohlo vypadat a jak by se dal fotbalový trh mnohem lépe kontrolovat. Nejvážnější alternativou momentálně je zavedení platových stropů, ke kterým by UEFA přikročila od sezóny 2022/23.

Podobný model už nicméně využívá španělská La Liga, která například v minulém roce snížila platové stropy o zhruba 610 milionů eur.

Zdroj: Football Leaks