Petr Rada: Lidi na fotbal nechodí, ale výzkumy děláme. V tom jsme dobří

Stal se prvním trenérem, kterému se podařilo dostat se přes hranici 600 získaných bodů. Aktuálně se nachází na čísle 602. I proto jsme ho oslovili s nápadem na rozhovor, který se týká jeho trenérské kariéry. “Hergot, co to, že tak najednou,” reagoval Petr Rada. Vyjádřil se nejen k tomu, jak na svá angažmá vzpomíná, ale i k současné situaci a výzkumu. Legendární kouč vyzývá: vraťme diváky zpět na tribuny! Pro ně se fotbal dělá, ne?

Zdroj: fkjablonec.cz

V trenérské kariéře už jste prošel osmi týmy, některými dokonce vícekrát. Na jaké angažmá vzpomínáte nejraději?

Já vzpomínám na všechny angažmá, kde jsem byl, v dobrém. I když občas to nedopadlo, občas jsem to nedokončil tak, jak bych chtěl. Ale na každé angažmá, kde jsem byl, tak vzpomínám v dobrém. Někde jsem byl několikrát, ale celkově jsem spokojený, že jsem v těch klubech mohl poznat spoustu lidí, navázat určité kontakty. I když neodejdete zrovna v dobrém rozpoložení, tak s těmi lidmi mám pořád dobré vztahy, pořád se k sobě chováme normálně a není tam zášť, nebo něco.

Nechci vypichovat nějaké, které byly dobré, ale samozřejmě poznal jsem, jak to různě chodí, samozřejmě Sparta a Slavie jsou týmy, kde to je mašina. Ale v těch dalších týmech je to takové domácké. Nemůžu říct, že bych nějakého svého angažmá litoval.

Pokud byste měl možnost, vrátil byste se rád do Slavie či Sparty?

Něco se psalo i o Plzni, ale dokud to není vyloženě, že někdo z toho úzkého vedení vám zavolá, nebo s vámi mluví, tak je to jenom takové šumění. Samozřejmě, že pokud by Sparta, Slavia, nebo Plzeň, top tři týmy u nás, měli zájem, tak určitě bych o tom uvažoval. Neznám trenéra, který by řekl ne.

Vedl jste i reprezentační výběr. Jak vzpomínáte na toto období?

Vzpomínám na to dobře, protože to je vrchol každého trenéra trénovat reprezentaci. Ne, že bych to měl složitější, ale šel jsem po trenérovi, který toho s týmem dosáhl nejvíc [pozn. red. – po trenéru Brücknerovi]. Byli to dva trenéři, Uhrin i Brückner, kteří byli osobnostmi. Složili výborné týmy, měli výborné hráče a dělali úspěchy. Je čest, že jsem mezi těmito trenéry mohl být.

Ale já na to vzpomínám v dobrém, i když to nedopadlo. Mohl jsem trénovat spoustu hráčů, kteří jsou u nás osobnostmi. Samozřejmě jsem myslel, že to vyjde, ale rozhodla jiná moc, která mě odvolala. Nedala mi šanci to dokončit. Ale takový už je ten trenérský život. Někdy přijde změna, i když to nechcete.

Aktuálně trénujete již 22 let. Jak dlouho se trenéřině chcete věnovat?

Jsem zdravý, mám chuť trénovat, chci bavit lidi, chtěl bych, aby lidi už zase chodili na fotbal a aby už pominula tahleta nemoc, která nás limituje a neumožňuje lidem chodit na fotbal. A to je škoda, protože fotbal bez lidí není to pravé ořechové. Zatím se necítím starý, že bych měl už končit.

Samozřejmě pokud přijdou mladší, kteří studují, tak se tomu nevyhnu. Ale zatím se cítím fit a nabíjí mě to, že můžu pracovat s mladými hráči a věřím, že lidi zase začnou chodit v hojném počtu jako chodili. Protože pro ty lidi to děláte.

Říká se o mně, že jsem pruďas, ale na druhou stranu, ať se lidi baví. Abych tam stál jako kolík, můžu, ale nebylo by to pro mě to pravé. Teď už se měnit nebudu. Ten svůj styl už samozřejmě doklepu do konce.

Měl jste někdy nabídku jít trénovat do zahraničí?

Měl jsem asi dvě nabídky, většinou do Německa, kde bych se jazykově asi i domluvil, protože jsem působil i v Německu. Ale nikdy to nedopadlo. Jednou to bylo hodně blízko, měl jsem jít do St. Pauli, ale někteří lidé z Česka jim o mně dali trošku zkreslené nebo závistivé informace a nikdy to nedošlo.

Myslím, že možná i někdo z novinářů, protože i němečtí novináři mají kontakty na ty naše. A já jsem asi někomu nevoněl, nebo nevoním možná doteď. Ale bylo to asi hodinu od podepsání smlouvy.

Jinak nemám problém říct, když mám nějakou konkrétní nabídku. Nechci jmenovat jestli to bylo deset nebo dvacet klubů. Rád trénuji v Česku, samozřejmě venku je to po ekonomické stránce zajímavější. Možná i z toho pohledu zdokonalit se trenérsky je to zajímavější, když jdete třeba do Anglie, Německa, nebo do Španělska. Tam můžete poznat jinou mentalitu, jiné návyky, ale do zemí jako je Arábie jdete pouze z ekonomického hlediska, ale po trenérské stránce vám to nic nedá.

Ale já anglicky neumím, pro tu trenéřinu je to důležitý. Takže z tohoto pohledu by pro mě země, kde se mluví anglicky, byla složitější. Ale rád pracuji s hráči tady, jsou šikovní. Tady jsem udělal školu, tady mě naučili fotbal, takže jsem rád, že tady můžu trénovat.

Očekáváte v brzké době návrat fanoušků na stadiony?

Já si myslím, že už je pozdě, když už tady nejsou teď. Ale myslím si, že by se pro jejich návrat mohlo něco udělat. Nad něčím se zamyslet, co pro to udělat, aby tam ty lidi mohli. Nevidím problém v tom, proč by tam nemohlo alespoň určité procento lidí z celkové kapacity stadionu. Všichni ligové týmy tím trpí. Mělo by se nad tím už začít uvažovat.

Když tady byla ta situace, že tam mohlo těch 25 % lidí, tak jsem to říkal už třikrát. Hráli jsme na Slovácku, smělo 2 500 lidí na stadion. A když jsem viděl ty lidi na Slovácku, jak jsou disciplinovaní a sedí ob dvě místa, tak na tom nebylo nic špatně. Ty lidi se chovali dobře.

Takže někdo by se nad tímto měl zamyslet a trošku s tím pohnout. Protože je to zábava pro lidi. Ale my tady děláme jiné věci, my tady děláme, ankety, průzkumy, jestli je, nebo není fotbal populární. To jsou věci, které my umíme dělat, na to jsme dobří. Ale abychom se zamysleli nad tím, proč nemůže chodit 3000 lidí na fotbaly, to ne. Nevím, měli bychom o tom alespoň debatovat.

Ale dělat průzkumy, jaký je fotbal, hokej, judo… To si myslím, že v této době ani není dobré, nevidím v tom smysl. Jestli si tím někdo dělá nějaké plusové body, tak pro mě to tak není.

A když už jsme u toho, co říkáte na to, že fotbal skončil až na osmém místě?

Nad tím já se vůbec nezamýšlím. Je to blbost. Jestli mi někdo řekne, že fotbal je za určitýma sportama, tak je to špatně. Ano, máme dobré tenisty nebo lyžaře, ale fotbal a hokej jsou a budou i do budoucna nejoblíbenější sporty v Česku. Ať mi nikdo neříká, že bowling je před fotbalem. Je to špatně, jak to vůbec někdo může udělat, že pan Hnilička se pod tím podepíše.

Gólman, já mám pro gólmany trošku jinou sortu, ale, že se pod to podepíše a řekne, že je to spravedlivé? Ať ke mně přijde do kabiny, já mu to vysvětlím. Já si myslím, že byl vynikající hokejista, dosáhl toho spousty. Ale ať zůstane u sportu a trénuje gólmany. A necpe se do politiky. Já to prostě nechápu, že sportovci tady chtějí dělat politiku. Myslím si, že by bylo lepší, kdyby se tato anketa nedělala a udělalo se něco pro lidi.

Jak často jste testovaní? Máte s tím problémy?

Testování tady musí být, abychom mohli hrát ligu. To musíme akceptovat, podstupujeme ty testy, podstupujeme je zodpovědně všichni, celý klub. My ty nařízení dodržujeme, dodržoval jsme ho i v těch zásadách, co se týkalo počtu lidí na tréninku i v kabině, měli jsme je rozdělené. Byli tam dezinfekce, roušky.

To, že se někdo nakazil, tak to se stane. Já si myslím, že k tomu všichni přistupujou zodpovědně. Protože chceme, aby se hrálo. A jediná věc, která mě štvala, byla ta, že stanice v jednotlivých krajích nebyly jednotné. Ale myslím si, že na prvním místě je zdraví všech lidí.

Ale je to nepříjemné. Do nosu nám strkají hadici, špejle. Pokud to ale je pro dobrou věc, tak to musíme podstoupit.

Vidíte pozitiva v tom, že se začalo hrát už v lednu?

Vidím, samozřejmě ta pauza není dlouhá. Dva a půl měsíční pauzy jsou dlouhé. Vybudovali jsme umělé hřiště s osvětlením, takže to využíváme. Spousta týmů na to dojela, že musela udělat vyhřívání a neměla na to peníze a některé to neustály, ty menší města. Ale já to vítám, že se hraje.

Samozřejmě je trošku problém s tím, že hřiště dostanou zabrat, bude to to náročnější na tu renovaci trávníku. Proto říkám, že kdyby se hrálo takto brzo a lidi by mohli chodit, tak by to nebyl takový problém. Ať chcete, nebo nechcete, tak bez sponzorů a lidí to nejde. Co se týče mě, tak já jsem rád, že se hraje.

Chcete v zimě ještě tým posílit?

Uvidíme, čas je nějak do šestého února. budeme reagovat na to, jak budou hráči zdraví. Nebyla dlouhá doba na tu přípravu, abychom mohli zabudovat nové hráče. Takže to asi odehrajeme v tomto složení, v jakém jsme. Když by se někdo zranil, tak bychom ale asi zareagovat museli.

Teď budete hrát s Příbramí, potom jedete na Slavii. Berete utkání v Edenu za klíčové?

Teď máme Příbram. To je pro nás hodně důležité utkání. Kdybychom prohráli s někým, kdo je na spodu tabulky, tak nemůžete hrát o titul. Příbram jsem viděl, jak hrála s Plzní, skončilo to 0:0. A je to stejný soupeř jako každý jiný v lize. Proti každému musíte hrát na 100 %. Takže my se teď soustředíme na to, abychom zvládli zápas s Příbramí, který bude hodně složitý. Až potom se začneme připravovat na Slavii.

Jako první trenér v historii jste překonal hranici 600 získaných bodů. Berete to ve své kariéře jako významný milník?

Abych řekl pravdu, nejsem na nějaké statistiky. Já jsem nesledoval, kolik mám odtrénovaných zápasů. Samozřejmě určité věci sledujete. Ani ty body jsem nesledoval. To vám říkám upřímně. Ale jsem rád, že jsem je udělal. Že se zařadím mezi trenéry, kteří nemají tolik bodů, ale trénovali v lize a dosáhli toho určitě víc než já.

Jednou mě samozřejmě překoná spousta trenérů. Jsem rád, že se mezi tyto trenéry dostanu. Že někdy v budoucnu třeba někde někdo řekne na tomto místě je Rada. To je pro mě to vyznamenání.

Jste také známý svými výroky. Připomínají vám lidé některé z nich často?

Vždycky mi to někdo řekne. Já nechodím na ty Facebooky, YouTube, já to neumím. Určitě ale vím, že mi to pořád někdo říká. Já nechci, aby mi to někdo říkal. Protože někdy jsou tam hodně osobní nebo tvrdé věci. Když jsem šel do Sparty, tak mi někteří říkali: Radši roztrhej permanentku, než Rada ve Spartě. I tohleto patří k fotbalu, ale všichni nejsme stejní. Má na to ale každý nárok.

Dřív to nebývalo. Za té doby, kdy já jsem hrál, tak ty sítě nebyly. Tak vám to někdo řekl do očí, že jste nehrál dobře. A dneska tam si na těch sítích každý vyleje zlost. Jestli proti mě někdo něco má, ať přijde. Může u mě zaklepat a řekne třeba: Rado, toto je špatně. Ať to je z očí do očí. Ale takových lidí moc není.

Mohlo by vás zajímat

Komentáře

  1. Pokud by to situace dovolovala a nebylo na konci unora více než 5 tis. nakažených denně tak by mohli vpustit na stadiony 20% fanoušku z celkové kapacity stadionu po předložení negativního testu na korona vir ne staršiho jak 24hodin či dokladu že dotyčný je naočkován látkou proti koronaviru a s rouškou či respiratorem na ustech a nosu .

  2. Pokud by pustili 20% a lidi by měli test či očkování, nechápu proč by měli mít ještě roušku či respirator. Ve ski arealech ne a tady jo? To mi připadá divný, nebo se snad pletu?

    • Tak bylo by to prý z duvodu aby se zavřeli pusy prskajicím umělcum z řad hercu a zpěvaku kteří prskají že na venkovní sporty lidé budou vpuštěni ale na venkovní koncerty či jiné akce pro 4 tis. lidí má být zákaz min. do května 2021.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Oblíbené

Kam s Adamem Hložkem? Vrba ho do útoku nepostaví, systém s jedním hrotem se měnit nebude

Obrovsky pozitivní zpráva pro všechny sparťanské fanoušky. Vůdce ofenzivy a pravděpodobně největší hvězda týmu Adam Hložek se vrací po dlouhém zranění a je připraven opět do akce.

Katastrofální Vaclík? Fanoušci jej po prohře s Barcelonou kritizují, čísla hrají jasně pro jeho rivala

Tomáš Vaclík si ve středu připsal další start v dresu Sevilly. Tentokráte v rámci Copa del Rey, když andaluský celek čekala odveta na půdě Barcelony. Ta ale nedopadla vůbec dobře a kritice se nevyhnul ani reprezentant České republiky.

Srovnání lídrů tabulek: Slavia lepší než Manchester City či Bayern, má i lepší úspěšnost než lídři srovnatelných lig

Jindřich Trpišovský vytvořil ze Slavie fenomén, který v českém fotbale dlouho nebyl. Kromě úspěchů v Evropě nezanedbává ani českou scénu, kde slávisté dominují.