Pět nejlepších hráčů Barcelony v letošní sezóně. Skvěle hrála především defenzíva a Messi

Barcelona měla letošní sezonu skvěle rozehranou, ovšem po jarní pauze způsobenou pandemií koronaviru šlo vše z kopce. Pojďme se přeci jenom podívat na pět hráčů, kteří táhli katalánský celek za tituly, na něž nakonec nedosáhli.

Marc-André ter Stegen

Německá zeď je ve službách Barcelony již šest let a ačkoliv se ze začátku musel o pozici jedničky prát s Claudiem Bravem, od roku 2016, kdy Chilan odešel do Manchesteru City se stará o ochranu barcelonské svatyně skoro sám.

A jde mu to více než dobře. Dokonce tak dobře, že pokud se k někomu Culés modlí více, než ke svatému Messimu, je to právě odchovanec Borussie Mönchengladbach.

Zvlášť v této sezóně byly jeho reflexivní zákroky, sebevědomá rozehrávka a klid, se kterým mohla obrana hrát, hlavními důvody, proč se Barça přela o titul až skoro do konce.

Gerard Piqué

Odchovanec katalánského kolosu je už nějaký ten pátek základním stavebním kamenem stoperského tandemu. Pravděpodobně by tomu tak nebylo, kdyby každý rok nedokazoval, že má stále výkonnost na základní jedenáctku jednoho z nejlepších týmů v Evropě.

Ceněný je ale také pro své vůdcovské schopnosti, které byl zvyklý zastávat jeho bývalý partner z obrany Carles Puyol. Pro značnou část fanoušků je hrdinou i proto, jak rád a s jakým gustem se strefuje do Realu Madrid.

Clément Lenglet

V létě 2018 se připojil k týmu mladý, tehdy 23-letý stoper, který si udělal jméno v Seville, přišel asi spíše jako výpomoc pro Piquého a krajana Umtitiho. Naštěstí pro něj se ale Big Sam, jak se přezdívá Umtitimu, dlouhodobě nemůže vyhrabat ze zranění kolena a jeho místo tak musel původně dočasně převzít jiný Francouz a to právě Lenglet.

Této pozice se ovšem zhostil s takovou suverenitou, že si nyní nelze představit jinou dvojici ve středu obrany než Piqué – Lenglet. A v této již skončené ligové sezóně hrál výborně jak v rozehrávce, tak i v defenzivní činnosti.

Jordi Alba

Španělský rychlonohý levý bek si zaslouží obdiv nejen za svou fyzickou kondici, díky které „piluje“ lajnu, zdá se bez přestání, celý zápas, ale také, a možná hlavně, za svoji asistenční potenci. Jeho propojení s Messim je místy až na telepatické úrovni a rozum často zůstává stát nad tím, že jim spolupráce tak často vychází i přes fakt, že soupeři musejí o jejich souhře vědět a pravděpodobně nad videem strávit nějakou tu chvíli jen nad zmíněným duem.

Stejně jako v minulé sezóně a těmi předešlými si připsal na krajního obránce nemálo asistencí a k tomu i dva góly. Suma sumárum, není se co divit, že takový Lucas Digne odešel do Evertonu, kde dokazuje, že je výborným fotbalistou, ale přes Albu se do základu dostává velmi těžko.

Lionel Messi

Ten snad nesmí chybět ani ve snu! Argentinský kouzelník je z jiného světa a jestli ne on, tak minimálně jeho statistiky ano. Dvanáct sezón po sobě si připsat nejméně 30 branek, jen tak mimochodem jako první v historii, není úplně běžná vizitka.

Stále více a více je úspěch celé Barcelony závislý jen na formě La Pulgy (španělsky blecha, přezdívka Messiho) a i když je to do jisté míry dost skličující i pro něho samotného, dělá co může a dělá to dobře.

Na závěr snad jen dodat, že bohužel pro celý fotbal se již Messi přehoupl přes hranici 33 let a my si tak musíme každou minutu fotbalového poloboha užívat plnými doušky, dokud to jde a doufat, že nám bude rozdávat fotbalovou radost co nejdéle.

Zdroj: FC Barcelona