Reklama

Okénko minulosti: Gól vstřelený venku už vyšší hodnotu nemá. První na zavržené pravidlo doplatila Dukla

Mnoho let v evropských pohárech platilo, že gól vstřelený venku má dvojnásobnou hodnotu. Od nového soutěžního ročníku UEFA toto pravidlo zavrhla, Sparta Praha sice ve snaze proniknout do Ligy mistrů na půdě Rapidu Vídeň skórovala, ale žádnou výhodu tím nezískala. Jako první český klub na venkovní zásah doplatila Dukla Praha.

Původně se při shodném skóre ze dvou duelů hrál rozhodující zápas na neutrální půdě. I v tomto ohledu se stala Dukla Praha prvním českým klubem, jehož toto pravidlo postihlo.

V 1. kole Poháru mistrů evropských zemí (předchůdce Ligy mistrů) se v ročníku 1964/1965 střela s polským klubem Górnik Zabrze. Na Julisce zvítězila 4:1, v odvetě podlehla 0:3. Poměr branek vyrovnaný, gól na hřišti soupeře nehrál žádnou roli.

Třetí zápas hostil německý Duisburg, skončil bez branek a Dukla prošla dál losem! „Nám se to líbilo,“ neskrývá útočník tehdejšího pražského týmu Josef Vacenovský. „Pochopitelně jsme remcali, že musíme hrát tři zápasy, ale protože to pro nás nakonec dopadlo dobře, vítali jsem to,“ přiznává.

Gól na Julisce, jenž měl podle nového ještě nepřijatelného pravidla posunout dál polského zástupce, vstřelila legenda fotbalu našich severních sousedů Wlodzimierz Lubaňski. „Často mi to pak připomínal, jak to bylo nespravedlivé,“ vzpomíná Vacenovský na společné trenérské období v belgickém Lokerenu. „Wlodek byl takový hecíř,“ přibližuje polského vojvodu.

O rok později došlo na Duklu. Ve 2. kole nyní už zrušeného Poháru vítězů pohárů nečekaně podlehla doma maďarskému Honvédu Budapešť 2:3, v odvetě na Dunaji však porazila maďarské hulány 2:1, ale nestačilo to.

Více gólů na půdě soupeře vstřelil soupeř. „Moc nás to naštvalo, protože ještě rok před tím platilo něco jiného,“ vybavuje si Vacenovský. „Ale co se dalo dělat, ustanovení se musí respektovat,“ podřizuje se reglementu.

Duel na slavném Népstadionu (dnes stadion Ference Puskáse) měl dramatický průběh. Domácí brzy vedli, v 72. minutě vyrovnal Zlatý míč z roku 1962 Josef Masopust, vítěznou trefu, která zvedla naději na postup, zaznamenal čtyři minuty před koncem František Knebort. Stačilo přidat ještě jednu další…

„Trenér Vejvoda měl všechna pravidla v malíčku a upozorňoval nás, co může nastat,“ potvrzuje vyspělost kultovního kouče českého i polského fotbalu Vacenovský.

„Když dal Kendy (Knebort) gól, hnal nás kupředu, že musíme přidat ještě jeden. Ale už se to nepodařilo,“ vrací se skoro o padesát let zpět bývalý československý reprezentant.

Sparta a po ní další české kluby vystupující v evropských pohárech už tohle pravidlo na zřeteli mít nemusí.

Zdroj: UEFA

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Komentáře

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Oblíbené