Spojte se s námi


Motorsport

Od tkalcovny po MotoGP aneb Jak Michio Suzuki k závodění přišel. Jaký je příběh jedné z nejznámějších značek v MotoGP?

Suzuki je v prostředí MotoGP jednou z nejznámějších značek, která v královské kubatuře už stačila zanechat výraznou stopu. Japonský tým zkrátka má svou historii, o to větším šokem je oznámení o jeho odchodu z MotoGP na konci sezóny 2022. Za touto stájí se nicméně skrývá velmi zajímavý příběh.

Publikováno

dne

Suzuki je v prostředí MotoGP jednou z nejznámějších značek, která v královské kubatuře už stačila zanechat výraznou stopu. Japonský tým zkrátka má svou historii, o to větším šokem je oznámení o jeho odchodu z MotoGP na konci sezóny 2022. Za touto stájí se nicméně skrývá velmi zajímavý příběh.

Suzuki má své historické kořeny v jiném odvětví, na hony vzdálené motocyklům a závodění. Zakladatel Michio Suzuki byl typický inovátor, který v roce 1909 vybudoval tkalcovnu s názvem Suzuki Loom Works v malém pobřežním městě Hamamatsu v japonském městě Šizuoka. Asi netřeba dodávat, že se soustředili na výrobu bavlněné tkaniny.

Nicméně druhá světová válka a poválečné období zanechaly Suzuki v krizi, což pramenilo v rozsáhlou restrukturalizaci. V roce 1952 se v důsledku této nejistoty rozhodli pro výrobu svého prvního motocyklu. Poprvé Suzuki do motocyklových závodů vstoupilo v roce 1960.

A už tehdy si tato značka stanovila velmi odvážný cíl – vyhrát nechvalně známý závod Isle of Man TT, což vždy byl jeden z nejtěžších závodů na světě.

Ve svém prvním motocyklovém závodě v historii zaznamenalo Suzuki solidní úspěch, jelikož tento velmi náročný podnik dokončily všechny tři jejich motocykly. Jak se později ukázalo, velmi důležitou součástí japonské značky byl jezdec Ernst Degner, díky němuž si Suzuki připsalo v roce 1962 své první vítězství na Isle of Man TT.

Nutno podotknout, Degner se k Suzuki připojil v roce 1961 po útěku z východního Německa a byl zásadním člověkem při vývoji prvních motocyklů Suzuki. Svého prvního vítězství se ve třídě do 125 ccm japonský tým dočkal na konci sezóny 1962, a to díky bývalému rugbyovému hráči Hughovi Andersonovi. Stalo se tak ve Velké ceně Argentiny na okruhu zvaném Autódromo Oscar Alfredo Gálvez.

16 mistrovských titulů od roku 1962

Od roku 1962 Suzuki posbíralo celkem 16 titulů mistra světa a v každé dekadě zaznamenalo i několik vítězství. Nepřekonatelný byl v 60. letech Novozélanďan Anderson. Ten totiž v letech 1963 a 1965 vyhrál mistrovství světa třídy 125 ccm a kubaturu do 50 ccm rovněž v roce 1963 a 1964.

Rok 1963 byl však pro Suzuki speciální ještě v jednom ohledu. Vývojový inženýr Mitsuo Itoh zaznamenal mimořádné vítězství na Isle of Man TT. A proč mimořádné? Jeho počin se zapsal do historie tučným písmem. A to z toho důvodu, jelikož se Itoh stal prvním a posledním japonským jezdcem, který dobyl nebezpečné silnice tohoto závodu.

Na Andersonův úspěch navázal Hans-Georg Anscheidt. Německý rodák jezdil s motocyklem RK66, dvouválcovým prototypem schopným dosáhnout rychlosti 170 km/h. Svou dominanci potvrdil ve třídě do 50 ccm potvrdil hned třikrát po sobě, v letech 1966-1968.

70. a 80. léta ve znamení dalších titulů a prvního vítězství

Suzuki si na další výrazný triumf muselo počkat dva roky, když sezónu 1970 ovládl Dieter Braun. Velkým milníkem pro Suzuki však byl i ročník 1971. Právě tehdy si totiž japonský tým připsal první vítězství v královské kubatuře do 500 ccm.

A tento slavný moment Suzuki se postaral australský závodník Jack Findley, který se stal prvním mužem, jenž vyhrál závod 500 ccm na dvoutaktním motocyklu. V 70. letech tak Suzuki dokonalo svůj inspirativní příběh. Zcela svěží vítr přinesl do motocyklového závodění britský jezdec Barry Sheene, který se stal celebritou i mimo závodní dráhu.

Každopádně, Sheene v sezóně 1976 dovedl Suzuki na samotný vrchol a japonská značka tak mohla slavit titul v královské kubatuře. Nutno podotknout, Sheene tohle dokázal s dnes již velmi legendárním motocyklem RG500. Rok poté navíc ovládl šampionát znovu.

Suzuki bylo na vrcholu a prožívalo zlaté časy. Japonská značka však chtěla být ve světě motocyklového závodění i nadále dominantní, a tak se spojila s bývalým závodníkem Robertem Gallinim, jenž chtěl mít v mistrovství světa vlastní tým. Spojení s Italy navíc dávalo smysl i co se týče zázemí, Gallini měl k dispozici spoustu prostředků.

Marko Lucchinelli, jenž razil stejný životní styl jako Sheene a byl jeho velkým kamarádem, se poté stal i jeho nástupcem. Sheen totiž po sezóně 1979 opustil tovární tým Suzuki a přestoupil do Yamahy. A to v domnění, že dostává horší výbavu, než jeho týmový kolegové. Ostatně na jeho souboj s Kennym Robertsem ze Silverstone (1979) se vzpomíná dodnes, přičemž Roberts se stal světovým šampionem třikrát po sobě, a to v letech 1978-1980.

Na trůn se Suzuki vrátilo v roce 1981, když na motocyklu RG500 získal titul mistra světa. Lucchinellimu se poté pro jeho divoký styl začalo přezdívat „Crazy Horse“, nicméně právě to jej také dovedlo k vysněnému prvenství.

O rok později získalo Suzuki další titul. Ital Franco Uncini v sezóně 1982 ovládl pět Velkých cen a hned sedmkrát stanul na stupních vítězů. V době, kdy v královské kubatuře závodila taková jména, jakými byli právě Sheen, Roberts nebo Freddie Spencer, to byl o to sladší triumf.

90. léta, Shwantzovo umění

Kevin Schwantz byl dalším nesporným talentem Suzuki, který disponoval jedním z nejúžasnějších jízdních stylů za celou dobu historie MotoGP. Právě tento jezdec se do historie zapsal tím, že v roce 1993 porazil Yamahu Wayna Raineyho a získal tak titul mistra světa. Schwantz tímto také ukončil dlouhé čekání na titul Suzuki, právě od dob Italů Unciniho a Lucchinella.

Kenny Roberts Jr.

Dalšího mistrovského titulu se Suzuki dočkalo za dalších 7 let, když mistrovství světa do 500 ccm ovládl Roberts Jr., syn slavného krále. Pro japonskou značku se jednalo o šestou výhru v kategorii Premier Class, přičemž tento titul byl výjimečný ještě z jednoho pohledu. Roberts Jr. v tom roce porazil tehdy ještě mladého a velmi talentovaného Valentina Rossiho.

Moderní éra

V roce 2002 se mistrovství světa silničních motocyklů přejmenovalo na MotoGP, ovšem nejednalo se o jedinou změnu. Spolu se vstupem do nové éry vznikla také nová technická pravidla, jejíž nejvýraznější součástí bylo zavedení čtyřtaktů s 1000 ccm. Bylo jasné, že všichni výrobci tedy soustředí svůj vývoj právě tímto směrem. Suzuki si však v nové éře na vítězství muselo počkat.

A to až do roku 2007, když Australan Chris Vermeulen zajistil týmu Rizla Suzuki impozantní vítězství v deštěm ovliněné Velké ceně Francie na okruhu v Le Mans. Rovněž on tímto počinem dosáhl na své první kariérní vítězství v MotoGP.

V roce 2011 pak japonská značka opustila svět MotoGP, důvodem byly zejména finanční potíže. V roce 2015 se ovšem do královské kubatury vrátila s týmem Suzuki Ecstar. Nutno podotknout s naprosto přestavěným konceptem.

První vítězství po velkolepém návratu Suzuki zapsalo v roce 2016 při příležitosti Velké ceny Velké Británie na okruhu v Silverstone. Pro první místo si tehdy dojel Maverick Viňales. Skvělá byla pro Suzuki sezóna 2019, kdy Alex Rins dokázal vyhrát dva závody (Austin a Silverstone) a v konečném pořadí šampionátu jezdců skončil čtvrtý.

Naprosto přelomová sezóna však přišla v roce 2020, kdy se stal mistrem světa Španěl Joan Mir. Španělský závodník dal dohromady senzační sezónu. Po celý rok ukazoval konzistenci a svou vyspělost a po dvaceti letech vrátil Suzuki do centra dění. Právem tak byl korunován jako mistr světa.

Ve spojení s působivou formou Rinse to byl skutečně velkolepý comeback. Tento počin však byl ještě umocněn oslavami 100 let od založení Suzuki a 60 let od vstupu do motocyklového sportu.

Sezóna 2021 však ani zdaleka tak uspokojivá nebyla. Mir se sice v konečném pořadí šampionátu jezdců umístil jako třetí, jeho kolega Rins ovšem nasbíral pouze 99 bodů a skončil až třináctý. V pořadí týmů pak Suzuki „ukořistilo“ třetí příčku, když celkově získalo 307 bodů. Na druhou Yamahu nicméně ztratilo 73 bodů a na první Ducati propastných 126 bodů.

Na začátku ročníku 2022 pak představitelé Suzuki oznámilo svůj odchod z MotoGP. Bohužel současná ekonomická situace a potřeba soustředit své úsilí na velké změny, kterým automobilový svět v těchto letech čelí, nutí Suzuki drasticky snížit náklady spojené se závoděním a využít všechny své ekonomické a lidské zdroje na vývoj nových technologií.

Zdroje: Team Suzuki Ecstar, MotoGP

Reklama

Motorsport

Naprostá dominance! Velkou cenu Španělska ovládl Verstappen, na stupních vítězů oba jezdci Mercedesu

Další vítězství Maxe Verstappena. Formule 1 měla o tomto víkendu na programu svůj sedmý podnik letošní sezóny. Velkou cenu Španělska po naprosto dominantní jízdě s přehledem ovládl Verstappen, na stupních vítězů jej doplnili jezdci Mercedesu Lewis Hamilton a George Russell.

Publikováno

dne

Další vítězství Maxe Verstappena. Formule 1 měla o tomto víkendu na programu svůj sedmý podnik letošní sezóny. Velkou cenu Španělska po naprosto dominantní jízdě s přehledem ovládl Verstappen, na stupních vítězů jej doplnili jezdci Mercedesu Lewis Hamilton a George Russell.

Po sobotní kvalifikaci očekávali fanoušci od Velké ceny Španělska zřejmě o něco víc, než sedmý podnik letošní sezóny ve finále nabídl.

Z první příčky odstartoval do závodu na okruhu v Barceloně Max Verstappen, v první řadě jej doplnil Carlos Sainz. Z třetí příčky startoval Lando Norris, za ním Lewis Hamilton. Třetí řada patřila Lanci Strollovi a Estebanu Oconovi.

Sedmé místo před zhasnutím všech pěti světel si v sobotní kvalifikaci zajistil Nico Hülkenberg, osmé Fernando Alonso, deváté Oscar Piastri a nejlepší desítku jezdců na startu uzavřel pilot Alpinu Pierre Gasly.

Nutno podotknout, drtivá většina startovního pole zvolila nejměkčí sadu pneumatik. Střední směs označenou žlutou barvou použili pouze Verstappen, Sergio Pérez a Logan Sargeant. Nejtvrdší specifikaci nasadil Charles Leclerc startující z boxové uličky.

Úvod Velké ceny Španělska

Solidní start předvedl Nizozemec Verstappen, jenž tak po první zatáčce udržel svou první příčku. Naopak velkou smůlu měl v zatáčce číslo 1 a 2 Norris, který si po souboji s Hamiltonem nalomil část předního křídla. Ta zůstala zaklíněná v jeho voze a britský pilot McLarenu tak musel zamířit už po prvním kole ke svým mechanikům.

Skvělý start předvedl také Stroll, jenž se posunul na třetí příčku. Sainz udržel druhé místo, parádní úvod zaznamenal i George Russel, který se posunul na sedmou pozici.

Verstappen, Sainz, Stroll, Hamilton, Ocon, Alonso, Russell, Nico Hülkenberg, Čou Kuan-jü, Pérez – takto tedy vypadalo pořadí bodované desítky po úvodních třech kolech Velké ceny Španělska.

Krásné předjížděcí manévry, zastávky v boxech

Pit-stop okénko zahájil už v desátém kole Čou, o několik okamžiků později stavěl také Nyck De Vries. Oba piloti přezuli na tvrdou sadu pneumatik. Ve 12. kole předvedl krásný manévr Hülkenberg, jenž se dostal hned přes dva soupeře.

Ve skvělém tempu pokračoval Russell. Ten startoval z dvanácté příčky a po předjetí Ocona byl na konci jedenáctého kola už pátý. Naopak legendární Španěl Alonso se při domácí velké ceně trápila nedokázal se prokousávat v pořadí vpřed tak, jako v jiných závodech.

Zastávky v boxech pochopitelně postupně zamíchaly pořadím. Nutno podotknout, během závodu na okruhu v Barceloně podnikli všichni piloti alespoň dvě zastávky u svých mechaniků, jak už ostatně předem predikovalo Pirelli.

Byť se ve Velké ceně Španělska předbíhalo poměrně dost, velké drama sedmý závod letošní sezóny nepřinesl. O velké množství předjížděcích manévrů se postarala především sekce zatáček 1 a 2.

Gasly ve 23. kole takto překonal De Vriese, Russell se v 35. kole parádně dostal před Sainze, Alonso v pozdějším průběhu závodu krásně předjel Ocona.

Trápení Ferrari, naprosto dominantní Verstappen

Velkou cenu Španělska vyhrál zcela s přehledem Verstappen, který si připsal své čtyřicáté vítězství v kariéře. Kromě toho ale také zajel nejrychlejší čas závodu v hodnotě 1:16.330 a byl zvolen nejlepším jezdcem dne.

Naopak hrozivé závodní tempo zaznamenalo Ferrari. Leclerc skončil až jedenáctý, Sainz dojel oproti druhému startovnímu místu až pátý. Velice slušnou jízdu předvedl Mercedes, jehož piloti obsadili stupně vítězů.

Po sobotní kvalifikaci měli na dosah dobrý výsledek také jezdci McLarenu, avšak nakonec nezapsala stáj z Wokingu ani bod. Po startu z jedenácté příčky dokončil závod na čtvrtém místě Pérez, Alfa Romeo zapsala díky Čouovi dva body.

Bodový příspěvek měl na dosah také Júki Cunoda v AlphaTauri, v 62. kole ale dostal pětisekundovou penalizaci za předchozí souboj s Čouem. Jaké je tedy konečné pořadí Velké ceny Španělska?

Zdroje: F1 TV, Twitter

Pokračovat ve čtení

Motorsport

Kolize Mercedesů, trápení Leclerca a obrovský skok Mclarenu kupředu. Napínavou kvalifikaci VC Španělska ovládl Verstappen

Formule 1 se po zastávce v Monaku přesunula na okruh ve Španělské Barceloně. V sobotní kvalifikaci dle očekávání získal po přesvědčivém výkonu pole position Max Verstappen. Domácím fanouškům udělal radost skvělým výkonem Carlos Sainz, který do Velké ceny odstartuje z první řady. O největší překvapení se postaral Lando Norris, svůj MCL60 postaví na startu na třetí místo.

Publikováno

dne

Formule 1 se po zastávce v Monaku přesunula na okruh ve Španělské Barceloně. V sobotní kvalifikaci dle očekávání získal po přesvědčivém výkonu pole position Max Verstappen. Domácím fanouškům udělal radost skvělým výkonem Carlos Sainz, který do Velké ceny odstartuje z první řady. O největší překvapení se postaral Lando Norris, svůj MCL60 postaví na startu na třetí místo.

Circuit de Barcelona-Catalunya prošel před letošním podnikem výraznou změnou, byla zrušena šikana v poslední sekci trati, a okruh tak staronově zakončují dvě rychlé pravoúhlé zatáčky. Na této konfiguraci se v posledním sektoru závodilo naposledy v roce 2006. Jediný pilot na roštu, jenž tuto variantu posledního sektoru už zná, je Fernando Alonso.

Q1

Po dešti, který výrazně ovlivnil sprintový závod Formule 2 a z části i poslední trénink F1, vyrarazili piloti na již suchou trať. Poslední zbytky vody zůstaly v zatáčce 10. V té se hned při výjezdu z boxů roztočil Júki Cunoda a při svém prvním pokusu o rychlé kolo i Valtteri Bottas a Nyck de Vries.

Na trati se neudrželi ani Alex Albon a Fernando Alonso. Přestože se všem pilotům podařilo na trať z kačírku vrátit, vyvěsilo ředitelství závodu červené vlajky.

Po restartu se dlouho trápili Leclerc na Ferrari a Pérez na Red Bullu. Oba piloti se pět minut před koncem Q1 nacházeli na nepostupových příčkách. Spolu s nimi se na chvost pole zařadili Cunoda, Albon a Sargeant.

V posledních minutách se trať znatelně zahřála a spolu s tím se pochopitelně zrychlovaly časy všech pilotů. To znamenalo velký problém pro Péreze a Leclerca, kteří se pokusili zajet svá „záchranná“ kola co nejdříve.

Mexičan ve službách Red Bullu se vyšvihl na čtvrté místo, po pokusech ostatních pilotů ale spadl až na poslední postupové místo. To závodník Ferrari takové štěstí neměl. Vedle jeho jména na výsledkové tabuli po skončení kvalifikace svítilo číslo 19 a z kvalifikace tak vypadl.

Leclerc se na start zařadí do sendviče z Williamsů. Nejpomalejší čas zajel Logan Sargeant, výkon jeho kolegy Albona stačil jen na 18. místo.

Potenciál Haasu se nepodařilo naplno využít Magnussenovi. Na Hülkenberga ztratil 6 desetin vteřin a vybojoval si pouze 17. příčku.

Nejlepším z nepostupujících byl Valtteri Bottas. Finský pilot ztratil na patnáctého Péreze pouhou destinu sekundy.

Q2

Druhá kvalifikace se ze začátku nesla v klidnějším duchu. Tempo udával od začátku Verstappen, kterému se nejvíce přiblížil Hamilton. Na nepostupových příčkách se po prvních kolech dle očekávání seřadily oba Mclareny, obě AlphaTauri a Haas Nica Hülkenberga.

Noční můru při druhém pokusu zažil Pérez. Při nájezdu do páté zatáčky ztratil kontrolu nad svým RB19 a zajel na výlet do kačírku. Na zastávku v boxu už nezbyl čas a poslední pokus tak musel zajet se špinavými pneumatikami. O 5 setin se nakonec do Q3 neprobojoval.

Dalším překvapujícím vypadajícím se stal George Russell. V průběhu celé kvalifikace měl problémy se zahřátím pneumatik a jeho čas mu zajistil dvanácté místo.

K poněkud kuriózní situaci došlo v závěru kvalifikace mezi oba piloty Mercedesu. Na cílové rovince se Hamilton snažil předjet Russella, který o svém kolegovi nevěděl, překřížil mu cestu a poškodil přední křídlo.

Sedminásobnému mistrovi světa ale pokažený pokus vadit nemusel. Do třetí kvalifikace se dostal pohodlně ze čtvrtého místa.

Spolu s Pérezem a Russellem vypadli v druhé kvalifikaci Kuan-jü Čou, Nyck de Vries a Júki Cunoda.

Q3

S kvalifikací v Barceloně musí být nadmíru spokojen Mclaren. Oba závodníci britského týmu se dostali do top 10, Norris se dokonce po úžasném výkonu zařadí na startu na 3. místo.

Úplně odlišné závody čekají v neděli piloty Ferrari. Zatímco Leclerc bude mít před sebou téměř nadlidský úkol, probojovat se z předposledního místa na body, Sainz bude z druhého místa na startu atakovat pódiové umístění.

Narozdíl od Sainze se domácí kvalifikace nevydařila Alonsovi. Kvůli poškození podlahy nemohl ze svého monopostu vymáčknout maximum a závod ostartuje z devátého místa. Jeho týmový kolega Stroll skončil v kvalifikaci šestý.

Skvělou sobotu má za sebou i tým Alpine. Esteban Ocon zajel ve třetí kvalifikaci sedmý nejrychlejší čas, Gasly dokonce čtvrtý. Gaslyho pozice na startu je ale v ohrožení kvůli dvěma případům, ve kterých v dřívějších fázích kvalifikace překážel v cestě pilotům při rychlých kolech.

Absolutně dominantní byl již tradičně Max Verstappen. Nizozemský fenomén na zbytek pole najel půl vteřiny, a to ani nedokončil svůj poslední pokus, ve kterém byl ještě rychlejší. Lídr šampionátu v Barceloně získal 24. pole position v kariéře.

Konečné výsledky kvalifikace a zároveň tedy i předběžné pořadí na startu zítřejšího závodu si můžete prohlédnout na příspěvku níže.

Zdroj: F1TV

Pokračovat ve čtení

Motorsport

Můžeme vyhrát každý závod letošní sezóny, říká Verstappen. Jak okomentoval dominanci Red Bullu ve F1?

Absolutní dominance Red Bullu – asi tímto způsobem jde nejvýstižněji označit dosavadní průběh letošní sezóny Formule 1. Může ale rakouský tým opravdu vyhrát všechny závody letošní sezóny? Na to odpovídal Max Verstappen na tiskové konferenci před Velkou cenou Španělska.

Publikováno

dne

Absolutní dominance Red Bullu – asi tímto způsobem jde nejvýstižněji označit dosavadní průběh letošní sezóny Formule 1. Může ale rakouský tým opravdu vyhrát všechny závody letošní sezóny? Na to odpovídal Max Verstappen na tiskové konferenci před Velkou cenou Španělska.

Max Verstappen z dosavadních šesti velkých cen dokázal čtyřikrát zvítězit, dvakrát dojel druhý. Jeho týmový kolega Sergio Pérez je na tom co do počtu získaných bodů o něco hůře, i tak to ale stačí na to, aby jezdci Red Bullu vévodili šampionátu jezdců.

Navíc rakouská stáj vede také Pohár konstruktérů, když za šest závodů získala už 249 bodů. To je zkrátka neuvěřitelné číslo.

Nejbližším konkurentem pro jezdce Red Bullu co do šampionátu jezdců je Fernando Alonso se ziskem 93 bodů. Právě v pořadí týmů je však propast ještě větší. Na druhém místě je momentálně Aston Martin, který na první Red Bull v tuto chvíli ztrácí 129 bodů.

Třetí příčku drží Mercedes se 119 body, přičemž německý tým má na kontě pouze o jeden bod méně, než druhý Aston (120).

Před Velkou cenou Španělska na otázky novinářů z různých světových médií, týkajících se právě dominance Red Bullu, odpovídal úřadující šampion Verstappen.

Můžeme vyhrát každý závod, ale…

Na okruhu v Barceloně bude Red Bull v čele s Verstappen opět hlavním favoritem na vítězství. Vzhledem ke konfiguraci závodního okruhu by dokonce bylo nepravděpodobné, i s ohledem na sílu rakouského týmu, že by dokázal vyhrát někdo jiný.

Jak dvojnásobný mistr světa F1 zareagoval na otázku, zda může Red Bull v této sezóně skutečně vyhrát všechny velké ceny v kalendáři?

„No, momentálně to vypadá tak, že myslím, že můžeme, ale je to velmi nepravděpodobné. Vždycky se něco pokazí, stane se to, že odstoupíte ze závodu nebo cokoliv jiného. Ale čistě na základě tempa si myslím, že v tuto chvíli to tak vypadá,“ řekl Verstappen na tiskové konferenci před Velkou cenou Španělska.

„Co se týče dominance, tu jsme ve F1 viděli vždycky, není to nic nového. Myslím si, že čím déle necháte pravidla stejná, tím víc se k sobě týmy (co do výkonnostní stránky) přiblíží. Takže možná je to něco, co taky musíme brát v potaz,“ dodal Verstappen.

Zdroje: F1, GP Blog

Pokračovat ve čtení

Oblíbené