Obdivuhodnější než Ferguson? Roux dotáhl maloměstský klub z páté ligy k mistrům Francie, vedl jej přes 40 let

Sir Alex Ferguson je dnes uznávanou legendou, spolu s Arsenem Wengerem jsou často bráni jako synonymum loajality a úspěšnosti. V jejich pozadí tak zůstává fantastický příběh Guye Rouxe, který činil zázraky v malém historickém městečku Auxerre.

V roce 1961 se začal psát velkolepý příběh! Teprve 22letý Guy Roux se stal hrajícím manažerem celku AJ Auxerre, který hrál až v páté lize. Navíc se jednalo o klub z malého historického městečka, které ani k dnešnímu dni nemá přes 40 000 obyvatel, nečekalo se tedy, že by se mělo jednat o počátek něčeho jedinečného. Opak ale byl pravdou.

Roux přitom chtěl být hráčem, nicméně Auxerre se od profesionalizace ve 30. letech nedařilo dostat do celostátních lig a finančí poměry také nebyly zrovna perfektní. Proto se dal na koučování tak brzy. V klubu jako hráč debutoval v 17 letech.

Nicméně už po roce se Roux musel vzdát funkce trenéra. Dva roky totiž musel strávit na vojně, aby se ale hned na svou pozici vrátil a postupně se začaly dít velké věci v malém klubu z malého města. Proč ale byl vůbec přijat? Slíbil soběstačnost a minimální mzdové požadavky. Jeho skromnost se tedy podepsala na pozdější filozofii celého AJ Auxerre.

Pod Rouxovým vedením se totiž klub stal proslulý skvělou základnou mládeže. Vždyť vychoval hráče jako Eric Cantona, Laurent Blanc, Basile Boli, Philippe Mexes, Teemu Tainio, Alain Goma či Djibril Cissé. Roux navíc do klubu přinesl opravdovou profesionalitu a neuvěřitelnou bojovnost.

Hrajícím trenérem byl až do roku 1970, tedy přesně v roce, kdy se AJ Auxerre probojovalo do třetí ligy. Pouze o čtyři roky později už klub dosáhl na postup do Ligue 2 a mezi francouzskou smetánku se vyšplhal v roce 1980.

Tím však velký vzestup nekončil, naopak. Nicméně ještě před postupem mezi elitu bylo vybudováno tréninkové hřiště, došlo k úpravám stadionu a klub se zkrátka dočkal zázemí, na které před tím nemohl ani pomyslet. Auxerre vsadilo na infrastrukturu vše. Dokonce později odmítlo koupit reprezentačního útočníka Oliviera Rouyera, aby mohlo mít nejmodernější akademii.

Už v sezoně 1983/84 totiž Auxerre hrálo v Poháru UEFA. V roce 1990 došlo dokonce do čtvrtfinále soutěže.

V roce 1989 navíc Auxerre hrálo finále francouzského poháru, kde sice prohrálo, ale protože se zlatá éra teprve blížila, z pozdějšího pohledu to nemuselo nikoho mrzet.

V roce 1993 došlo v Poháru UEFA Auxerre do semifinále, vypadlo až s Borussií Dortmund. Malý klub se tedy pravidelně začal měřit s velikány nejen evropského fotbalu. Hned rok nato klub vyhrál poprvé Coupe de France a rok 1996 se do klubové historie zapsal zlatým písmem.

AJ Auxerre se totiž stalo po šestnácti letech mezi elitou mistrem Francie! Zahrálo si tak i Ligu mistrů. A to stále nebyl konec. V roce 1996 vyhrál klub z maloměsta také francouzský pohár, což se mu poté povedlo ještě dvakrát.

Rok 1997 přinesl první mezinárodní trofej, Auxerre totiž vyhrálo Pohár Intertoto! Poté pár let na trofej museli fanoušci čekat, nicméně v roce 2003 se dočkali dalšího vítězství ve francouzském poháru a v roce 2005 získali trofej poslední.

Guy Roux, který právě v roce 2005, se s klubem rozloučil jako legenda a jako šampion, když počtvrté vyhrál Coupe de France.

Součástí posledního velkého úspěchu Guye Rouxe a AJ Auxerre byl také René Bolf.

Po konci trenérského velikána vydrželo Auxerre mezi elitou do roku 2012, kdy sestoupilo do Ligue 2, kde působí dodnes.

Nicméně sám Roux se ještě k trenéřině vrátil, odkoučoval v pár zápasech Lens, avšak nebylo to nic zásadního. A namísto obdivu sklízel často také kritiku. Někteří o něm mluvili jako o diktátorovi. To ovšem nemění na jeho legendární kariéře.

Vždyť Guy Roux odkoučoval přes 2000 zápasů, přičemž rekordních 890 v nejvyšší francouzské lize. Jeho úspěch zkrátka mluví za vše! V Auxerre navíc strávil těžko uvěřitelných 42 let.

Zdroje: Twitter, Transfermarkt, thesefootballtimes.co