Spojte se s námi


Fortuna liga

Komentář: Proč Vrba neuspěl a může za neúspěch Baníku? A co je ve slezském klubu špatně aneb Pomůže jiný kouč?

Komentář: FC Baník Ostrava v pondělí 10. října oznámil propuštění Pavla Vrby coby hlavního kouče, jenž se po pouhých jedenácti zápasech musel rozloučit s kabinou slezského celku. Může však trenér Vrba skutečně za všechno? A pomůže příchod nového kouče?

Publikováno

dne

Komentář: FC Baník Ostrava v pondělí 10. října oznámil propuštění Pavla Vrby coby hlavního kouče, jenž se po pouhých jedenácti zápasech musel rozloučit s kabinou slezského celku. Může však trenér Vrba skutečně za všechno? A pomůže příchod nového kouče?

Po jedenácti odehraných kolech mají fotbalisté Baníku na svém kontě pouze jedenáct bodů s nepříznivým skóre 14:15. A aktuální umístění a bilance? Dvě výhry, čtyři prohry, pět remíz = 14. místo v tabulce Fortuna ligy.

Další plichtu si pak slezský celek připsal na hřišti Slovanu Liberec, přestože hrál od 38. minuty proti oslabenému soupeři. Po kontrole VARu totiž červenou kartu za zákrok na Srdjana Plavšiče inkasoval Theodor Gebre Selassie.

Podle posledních informací však mělo být o propuštění kouče Vrby rozhodnuto už před zápasem se Slovanem Liberec. Osmapadesátiletý trenér byl tedy po neuspokojivých výsledcích odvolán.

Bylo to celé špatně?

Majitel Baníku Václav Brabec se netajil tím, že právě Vrbovo angažmá v Ostravě mělo znovu rozproudit pomyslnou trenérskou krev v jeho žilách. Přece jen, byl to návrat patriota, návrat do známého prostředí, návrat tam, kde coby asistent trenéra v roce 2004 získal mistrovský titul.

Na Bazaly přišel Vrba v květnu tohoto roku a původně to vypadalo jako velmi výhodná záležitost pro obě strany – jak pro samotného kouče, tak pro klub samotný. Baník dokonce zveřejnil i video, ze kterého vyloženě čiší jakási aura z onoho návratu ztraceného syna.

Jenže už po prvním kole přišlo velmi rychlé vystřízlivění, když Baník na stadionu ve Vítkovicích podlehl Sigmě Olomouc 0:3! No, tohle se nepovedlo. Na hru ostravských fotbalistů se vyloženě nedalo dívat, ale nikoliv pouze co do taktické stránce. Hráči Baníku jakoby postrádali vůbec chuť hrát, kromě krátkých úseků a světlých výjimek nebyla vidět bojovnost.

A tohle se ani ve většině následujících zápasů nezměnilo, bohužel. Zřejmě to byl také jeden z důvodů, proč byl kouč Vrba nakonec vyhozen. Toto angažmá tedy ani zdaleka nevyšlo podle představ, byť samotný kouč jistě doufal v jakýsi restart své trenérské kariéry, možná časem i v podobnou pohádku, kterou zažil v Plzni.

Viditelná demotivace a znechucení

Není žádným tajemstvím, že po angažmá v pražské Spartě, a vlastně i během něj, na tom nebyl Vrba zrovna nejlépe, minimálně co se psychické fotbalové stránky týče. Možná si i troufnu říct, že rodák z Přerova ve Spartě vyhořel, přičemž tento svůj oheň v Baníku nedokázal znovu rozproudit, jak ostatně určitě doufal.

Když se zpětně podívám na reakce fanoušků Baníku ohledně návratu Vrby na Bazaly, většina z nich samozřejmě sdílela nadšení. Nicméně existovala i řada další příznivců slezského klubu, a že jich nebylo málo, kteří naopak od začátku tvrdili, že tohle bude celé špatně.

A taky, že ano. Tím stoprocentně nechci říct, že Vrba s Baníkem neměl velké plány. Spíše se ale asi sám přepočítal, s jakým kádrem vlastně bude pracovat, respektive jaký materiál má k dispozici. Ze začátku totiž působil Vrba uvolněně a opravdu šťastně, že je zpátky doma. Tam, kde se vždy cítil dobře.

Po několika utkáních jsme ale na tváři trenéra Vrby mohli vidět již zmíněnou nespokojenost, začínající demotivaci a sklouznutí zpět do pomyslných negativních vod. A bylo to znát především na tiskových konferencích.

„Na Pavlovi je až příliš vidět, co prožívá uvnitř. Ať je to zklamání, nebo radost, někdy až euforie. Nedokáže to skrývat,“ řekl František Komňacký na adresu Vrby, jehož slova ocitoval server Aktuálně.

Ano, trenér je zodpovědný za výsledky týmu. Může Vrba ale skutečně za vše?

Vrbova psychická nepohoda se pak podle všeho přenesla i na kabinu Baníku a v mnohých případech si troufám odhadnout, že by se dusno v klubu dalo krájet. Jedna věc je, když trenér svým svěřencům nenaordinuje správnou taktiku.

My ale musíme vidět i tu druhou stranu mince, a tou je fakt, že hráči opravdu v mnohých případech působili spíše jako chodící lemry neschopné si vůbec nahrát, zvládnout jakýkoliv osobní souboj a neochotné udělat krok navíc k získání míče.

Je to sice velmi ostré tvrzení, ale nalijme si čistého vína. Jak jinak totiž můžeme vysvětlit ztracené míče u outové čáry, nepochopitelné kiksy v obraně nebo v častých případech nulový pohyb hráčů? Ano, taktika může udělat hodně, ale ne vše.

V čem tkví neúspěch Baníku?

Prostředí v ostravském klubu je velmi specifické – to je dlouho známý fakt. A co je další známou skutečností je to, že v Baníku prostě musí hrát odchovanci. Právě ti totiž slezskému celku vykopali v roce 2004 mistrovský titul.

Při pohledu na předchozí sezónu měl Baník na podzim skvělou formu a nehrál vůbec špatný fotbal. Ale pak přišlo jaro a fanoušci jakoby sledovali úplně někoho jiného. Důkazem jsou domácí prohry s Teplicemi, Karvinou, vždyť Baník nevyhrál pět zápasů v řadě a Slovácko mu tehdy odskočilo na rozdíl 8 bodů.

Fanoušci Ostravy trpí už nějakou dobu a upřímně si myslím, že teď není fér shazovat neúspěch Baníku pouze na trenéra Vrbu, byť samozřejmě na výsledcích nese svou zodpovědnost.

Přestupová politika, dlouhodobá koncepce klubu

Jak už jsem výše zmiňoval, Baník je klubem, který historicky měl skvělou akademii, a za který zkrátka musejí hrát odchovanci. Posily zvenčí totiž, až na světlé výjimky, minimálně v posledních letech nikterak dobře nezafungovaly. A co se týče přesně téhle záležitosti – Baník jakoby ztratil svůj charakter. Respektive to, co dělalo Baník Baníkem.

Mladí hráči totiž musí vědět, že v juniorce a mladších kategoriích jsou skutečně proto, že se jednou propracují až do A-týmu, do velkého fotbalu. A pokud to tak není, tak je přece naprosto jasné, že budou odcházet jinam. To je to, co se podle mého názoru v Baníku musí nutně změnit.

V tomhle pohledu se mně osobně zdá, že Baník nemá jasně stanovenou dlouhodobou koncepci a podle toho to pak samozřejmě vypadá. Co se týče interní klubové politiky, do té bohužel nikdy pořádně neuvidíme.

Faktem však zůstává, že fanoušci si již delší dobu stěžují na práci výkonného ředitele Michala Běláka, přičemž podle informací webu iDnes je veřejným tajemstvím, že právě ten inicioval dosazení Luďka Mikloška do funkce šéfa sportovního úseku, namísto Aloise Grussmanna. Nutno podotknout, i na jeho práci si fanoušci Baníku dlouhodobě stěžovali.

Závěrem…

Otázkou je, zda Baníku vůbec pomůže příchod nového trenéra, kterým by se podle posledních informací měl stát Pavel Hapal. Ať už Vrba kupil chyby nebo ne, Baník mu nedokázal vytvořit ideální podmínky k tomu, aby bylo skutečně reálným cílem klub opět někam posunout a zaútočit na evropské poháry.

A další otázkou také je, jestli propuštění kouče Vrby z Baníku neukončí jeho prvoligovou kariéru, minimálně na nějakou dobu. Protože pokud ne na Bazalech, kde jinde Vrba znovu nastartuje onen oheň, který mu přinese další trenérské úspěchy?

Zdroje: FC Baník Ostrava, iDnes, Aktuálně

Reklama

Fortuna liga

Okénko minulosti: Sparta slavila předchozí titul před devíti lety v ročníku 2013/2014. O nejdelší čekání v historii nešlo

Je tomu už devět let, kdy se nejúspěšnější klub v historii radoval z prvenství. Nešlo o nejdelší čekání, v letech 1967-1984 je dělilo od korunovace sedmnáct let, jedenáct v období 1954-1965. Vzpomínání bylo přesto dosti dlouhé, zvláště když tým vedeným Vítězslavem Lavičkou získal triple, kromě ligy i domácí pohár a superpohár.

Publikováno

dne

Je tomu už devět let, kdy se nejúspěšnější klub v historii radoval z prvenství. Nešlo o nejdelší čekání, v letech 1967-1984 je dělilo od korunovace sedmnáct let, jedenáct v období 1954-1965. Vzpomínání bylo přesto dosti dlouhé, zvláště když tým vedeným Vítězslavem Lavičkou získal triple, kromě ligy i domácí pohár a superpohár.

Přitom všechno začalo chmurně, vypadnutí z evropské scény s neznámým švédským BK Häcken. „Těžko to všichni vydýchávali,“ vybavuje si tísnivou atmosféru trenér Vítězslav Lavička. Všechny to však nabudilo. „Přišel obrovský hlad po úspěchu, byly z toho tři trofeje,“ připomíná zářivý konec se ziskem rekordních 79 bodů.

Mužstvo bylo výborně poskládané. „Byl to mix vyzrálých individualit a mladíků z báječného dorosteneckého ročníku 1992 – Krejčí, Kadeřábek, Hybš, Brabec, Skalák, k nim Kadlec,“ uvádí Lavička, který od června přebírá odpovědnost za výchovu sparťanské mládeže.

Všichni dali své schopnosti ve prospěch kolektivu. „V brance spolehlivý Tomáš Vaclík, jemuž se zpočátku moc nevěřilo, hru tvořil Mára Matějovský, gólově se vedle něj prosazoval Pepa Hušbauer, nejlepší střelec soutěže,“ upozorňuje Lavička.

Ofenzívní síla byla obrovská. „David Lafata, to byl kulomet,“ dokumentuje Lavička. Soudržnost kolektivu dokládá i další hrotový bijec Roman Bednář.

„Přišel jako posila, trpělivě čekával, až se dostane do hry, kdy jsme potřebovali přitopit pod kotel,“ zvýrazňuje přínos českého reprezentanta, který si připsal z pozice náhradníka sedm přesných tref.

Velkou vzpruhou byl příchod v průběhu podzimu tvořivého záložníka Bořka Dočkala z norského Rosenborgu. „Vedení přišlo s informací, že je k mání, tak jsme ho hned angažovali,“ vítal trenér důležitou posilu. „Moc nám pomohl,“ vyzdvihuje jeho přínos.

O slávistického odchovance se s odvěkým rivalem, kde vyrostl, nijak nepřetahovali. Slavia měla v té době docela jiné problémy, obrovské dluhy, které vyvrcholily insolvencí, jí táhly dolů. Ligu zachránila až shodou okolností v posledním kole, v němž pohrála v Ostravě 0:2.

Najít peníze na hráče jako Dočkal nebylo v Edenu před devíti lety ani pomyšlení.

Zdroj: AC Sparta Praha, Fortuna liga

Pokračovat ve čtení

Fortuna liga

Briana Priskeho čeká těžký úkol! Dovede Spartu po dlouhých 18 letech do základní skupiny Ligy mistrů?

Brian Priske dovedl Spartu po dlouhých devíti letech k vytouženému titulu. Díky němu si letenští zajistili účast ve třetím předkole Ligy mistrů. Od základní skupiny nejprestižnější klubové soutěže je dělí pouze čtyři zápasy.

Publikováno

dne

Brian Priske dovedl Spartu po dlouhých devíti letech k vytouženému titulu. Díky němu si letenští zajistili účast ve třetím předkole Ligy mistrů. Od základní skupiny nejprestižnější klubové soutěže je dělí pouze čtyři zápasy.

Když Brian Priske přicházel na Letnou, fanoušci Sparty si kladli otázku, zda právě dánský kouč dovede Spartu k mistrovskému titulu, nebo dopadne podobně jako jeho italský předchůdce Andrea Stramaccioni.

Ačkoliv podzimní část sezony nedopadla optimálně, platila nakonec první možnost. Sparta si zajistila titul ve čtvrtém kole nadstavby remízou na Slovácku, mistrovské oslavy už nezhatila ani následná prohra s Plzní.

Slavia získala rovněž 78 bodů, o vítězi tedy rozhodovalo pořadí po základní části. V té době měla Sparta o dva body více, proto ukončila dlouhé devítileté čekání na vytoužený titul.

Naposledy se to podařilo hráčům jako Tomáš Vaclík, Pavel Kadeřábek, Lukáš Vácha, Bořek Dočkal, David Lafata či Ladislav Krejčí. Někteří z nich už dokonce ukončili profesionální kariéru.

Vraťme se ale zpátky k současnosti. Sparta si díky titulu zajistila třetí předkolo Ligy mistrů, tudíž má jistotu minimálně základní skupiny Evropské konferenční ligy. Priskeho svěřenci mají ale určitě vyšší ambice.

Základní skupinu Ligy mistrů si celek z hlavního města České republiky zahrál naposledy v sezoně 2005/06. Čekání na největší hvězdy evropského fotbalu tedy na Letné trvá už neuvěřitelných osmnáct let.

Změnit by se to mohlo již v nadcházejícím ročníku. Ve třetím předkole Ligy mistrů by úřadující český mistr mohl nastoupit proti Dinamu Záhřeb, Kodani, Galatasarayi, Karabachu, Ferencvárosi nebo Slovanu Bratislava.

Před Brianem Priskem tedy rozhodně stojí těžká výzva. Šestačtyřicetiletý dánský kouč s tím však má obrovské zkušenosti, neboť v sezoně 2020/21 dovedl Midtjylland mezi evropskou smetánku.

Ve čtvrtém předkole přitom vyřadil pražskou Slavii. V Edenu skončil zápas bezbrankovou remízou, v Dánsku prohrála Slavia poměrem 1:4. Ve skupinové fázi poté Midtjylland narazil na Liverpool, Atalantu a Ajax.

Podobný příběh by nyní mohl čekat i na pražskou Spartu.

Zdroj: UEFA, Livesport

Pokračovat ve čtení

Fortuna liga

Stefan Simič končí v Hajduku Split a je volným hráčem. Sáhne po něm nějaký český klub?

Stefan Simič je volným hráčem. Po čtyřech sezónách v Hajduku Split už v Chorvatsku pokračovat nebude a může kamkoliv odejít zadarmo. Sáhne po něm nějaký český klub?

Publikováno

dne

Stefan Simič je volným hráčem. Po čtyřech sezónách v Hajduku Split už v Chorvatsku pokračovat nebude a může kamkoliv odejít zadarmo. Sáhne po něm nějaký český klub?

Odchovanec pražské Slavie odešel v roce 2011 do Itálie. Přes Janov se Simič po dvou letech dostal až do AC Milán za 10 milionů eur.

V milánském velkoklubu se ale do A-týmu nepropracoval a nastoupil za něj pouze jednou v Evropské lize.

Mladý stoper tak začal putovat po hostováních. Nastupoval za Varese v Serii B, poté za Mouscron v belgické Jupiler League.

Poté se vrátil do Itálie, tentokrát do Serie A, do Crotone, zkusil si i angažmá ve Frosinone. Po konci smlouvy v létě 2019 odešel jako volný hráč do chorvatského Hajduku Split.

Tam se poměrně rychle zařadil do základní sestavy a odehrál 3 a půl sezóny poměrně stabilně. Dostal se i do české reprezentace, kde nastoupil do dvou utkání.

V únoru letošního roku po výhře 2:1 nad Goricou byl ale posazen na lavičku a do konce sezóny už se do sestavy nevrátil. Pouze v posledním zápase nastoupil na 12 minut.

To byla však rozlučka, Simičovi v červnu vyprší smlouva a novou v Hajduku nepodepíše. 28letý stoper je tak volným hráčem.

Dříve se o stopera se zkušenostmi z Itálie zajímala jak Slavia, tak Sparta. Sáhne po něm nějaký český tým i tentokrát?

Shodou okolností obě pražská „S“ hledají stopera, je však těžké říct, jestli je pro oba týmy perspektivní 28letý hráč, který toho posledního půlroku moc neodehrál.

Zdroj: Transfermarkt

Pokračovat ve čtení

Oblíbené