Jan Stejskal má titul se Spartou i se Slavií, ze svých následovníků vidí lépe Ondřeje Koláře

Bývalý reprezentační brankář Jan Stejskal, čtvrtfinalista světového šampionátu 1990 v Itálii, získal mistrovský titul se Spartou i Slavií. Přestože ke Spartě má blíže, dobyl v jejím dresu sedm titulů, ze svých následovníků považuje za lepšího slávistického Ondřeje Koláře.

jan stejskal
Jan Stejskal na archivním snímku. Zdroj: Archiv Jana Stejskala

Po skončení kariéry vedl brankáře ve Spartě, v Jablonci, měl je na starosti i v reprezentačním výběru. Nyní už žádnou funkci nezastává, ale nadále český fotbal sleduje. „Nedá se minulost úplně odstřihnout,“ podotýká.

„Občas zajdu i na zápasy, na Slavii mám jako bývalý hráč permanentku, do Edenu se dostanu tak dvakrát, třikrát za rok. Podobný režim platí i ve Spartě. Když chci, zavolám, všechno se zařídí,“ popisuje své osobní účasti.

„A přiznávám, že na Letnou se dostanu častěji, přece jen jsem tam prožil delší úsek kariéry. Derby si ujít nenechám, ale jinak na moje místo většinou usedá syn (nemá nic společného s brankářem Mladé Boleslavi – poz. red.). Máme stejné jméno, není to problém,“ rozporuje příbuzenský vztah k mladému gólmanovi středočeského klubu.

A pochopitelně hodnotí, kdo z jeho následovníků ve sparťanském či slávistickém dresu předvádí lepší výkony. „Na to, že se víc kloním ke Spartě, měl bych říct Heču,“ rozebírá nejprve klubovou příslušnost.

„Ale je to Kolář, za poslední dva roky se úžasně zlepšil. Uznávám jeho pojetí hry, co se dnes od brankářů hodně vyžaduje, zapojovat se do kombinace. V Anglii to samé. Když se podíváte na Manchester City, Liverpool či další přední týmy, brankáři musí hrát tímto způsobem,“ hodnotí kvality slávistické jedničky.

Chválí gólmany

Sám ještě zažil, kdy od branky vykopával stoper, ve Spartě většinou předseda komise rozhodčích Jozef Chovanec. Moderního pojetí by se však nezalekl. „Po nás se to vyžadovalo, až když jsem končil,“ připomíná tok času.

„Nebyli jsme k tomu před tím vedeni, proto bylo pro nás ve vyšším věku mnohem těžší měnit návyky. Když jsem chtěl chytat, musel jsem se něco naučit, ale bylo to složitější. Dnes jsou kluci k tomu vedení od mala, pro ně je tento projev mnohem jednodušší,“ zdůrazňuje.

Po skončení kariéry působil jako trenér brankářů i u české reprezentace. A právě na tomto postu má český fotbal pořád kvalitní výběr evropské úrovně. „To je pravda, máme čtyři velice vyrovnané brankáře – Tomáše Vaclíka, Jiřího Pavlenku, Tomáše Koubka a Ondřeje Koláře,“ vypočítává.

„Je skoro jedno, kdo dostane důvěru. I když je asi Tomáš Vaclík trošičku napřed, protože se prosadil ve španělské lize, a ještě v předním klubu FC Sevilla. To je úžasný počin. Pokud si vzpomínám, tak se ve španělské lize prosadil před ním jen Petr Kouba, ale to už je pětadvacet let. Chtělo by to ovšem dostat do ní i nějaké hráče z pole,“ upozorňuje, že českých fotbalistů v nejlepších evropských soutěží neběhá mnoho.

Před 25 lety protestoval

Nyní ve fotbalu nepůsobí. U takového odborníka je to nejspíš škoda. „Pro fotbal asi ne a pro mne… Chybí mi to, ale takhle zkrátka život plyne, musíme to brát, jak to běží,“ přiznává.

Na vině může být jeho přímá povaha. V roce 1995 se na protest proti poměrům v českém fotbale vzdal reprezentace a vlastně tím přišel o účast na stříbrném ME 1996, navíc jako opora mistrovské Slavie, semifinalisty Poháru UEFA.

Vládci fotbalu si řeknou: jednou remcal, navždy bude remcat. „Já už to neřeším,“ mává rukou. „Měl jsem tehdy takový pocit, že není všechno v pořádku. Vrátil jsem se z venku, zažil jsem několik let v anglické Premier League ve Queen´s Park Rangers, kde fungovalo všechno trošku jinak. Nelíbilo se mi to, tak jsem proti tomu vystoupil,“ vrací se do minulosti.

Dělá starostu

Nyní se plně věnuje své nové pozici, druhé volební období je starostou obce Jevany, oblíbeného výletního místa Pražanů. K jeho povinnostem patří i oddávání. Je určitě příjemné, když do stavu manželského uvede pár hrdina mistrovství světa 1990.

„Neřekl bych, že mě moc poznávají,“ odmítá status známé osoby. „Když už tak ani ne novomanželé, ale jejich rodiče či dokonce prarodiče. Nebo někdo z příbuzenstva. Nikdo mě za mé bývalé výkony nevelebil, ani mi nevynadal za hloupé puštěné góly, kterých v kariéře také několik bylo. Neříkám ale, že nepotěší, když vás ještě někdo pozná,“ nakonec připustí.

Brněnský rodák ukotvil ve středočeské obci. „V Praze jsem bydlel od 80. let, kdy jsem přestoupil do Sparty, po návratu z Anglie jsem se do ní vrátil a chytal za Slavii,“ vysvětluje.

„Postavili jsme dům v Jevanech, bydlíme tu už šestadvacet let. V Brně jsem se narodil, žil tam do 19 let, mám tam příbuzné. Starosta malé obce není ovšem takové terno, jako vyšší politické či fotbalové funkce. Je to především o práci. A starostech,“ odkrývá, z jakého základu slovo pochází.

Mohlo by vás zajímat

Komentáře

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Oblíbené

Skupiny Ligy mistrů nudné nebudou! Ronaldo se potká s Messim, skupinu smrti tvoří PSG, Lipsko a Manchester United

Ve středu večer se uskutečnily poslední zápasy kvalifikace do základních skupin Ligy mistrů a tak ve čtvrtek v 17:00 mohlo začít jejich losování. A nuda to rozhodně nebude! Vesměs každá skupna má něco do sebe a nabídne atraktivní zápasy. Posuďte sami.

Velká posila pro Mladou Boleslav! Martin Graiciar se připojí ke Středočechům, čeká se pouze na formality

Mladá Boleslav nezačala sezónu vůbec dobře, bilance 1-1-3 je pro ambiciózní klub skutečně tristní a tak se daly věci do pohybu. 4 vstřelené branky z pěti utkání? To není pro útočnou fázi dobrá vizitka. Do automobilového města tedy přichází velká útočná posila.

Jde o zápas roku, porveme se o postup, tvrdí Hoftych před duelem s APOELem

Liberec má po čtyřech letech opět šanci hrát v základní skupině Evropské ligy, v cestě mu stojí poslední překážka, kyperský APOEL. Co na jeho adresu řekl kouč Pavel Hoftych?