Spojte se s námi


Fortuna liga

Hodnocení posil: Sparta se po dlouhé době trefila, Slavii zatím nákupy nevycházejí

Zatímco v loňských sezónách se chválila Slavia za skvělé posílení kádra a Spartě její nákupy nevycházely, letos je spíše naopak. Jaké je srovnání posil po třetině soutěže?

Publikováno

dne

Zatímco v loňských sezónách se chválila Slavia za skvělé posílení kádru a Spartě její nákupy nevycházely, letos je spíše naopak. Jaké je srovnání posil po třetině soutěže?

Sparta se rozhodla místo kvantity vsadit na kvalitu a tento tah Tomáši Rosickému zatím vychází. Na Letnou přišli tři posily, Casper Höjer, Lukáš Haraslín a Jakub Pešek. Fakticky čtyři, protože z Hanckova hostování se udělal přestup.

Höjer vypadal v úvodu sezóny velice slibně a zdálo se, že konečně zalepí díru na levé straně obrany. Jenže se na půl roku zranil, ovšem ani tak se jeho přestup nedá považovat za nepovedený.

Přestup Jakuba Peška se zatím zdá jako skutečné terno. 12 ligových zápasů, 5 gólů a 3 asistence. Vítězným gólem proti Rapidu Vídeň poslal Spartu do 3. předkola Ligy mistrů a tím pádem i do Evropské ligy. V této soutěži navíc přihrál na jediný gól proti Rangers.

Jeho největší přínos je v předváděné hře, Sparta konečně získala rychlé křídlo, které dělá problémy obráncům soupeře. Svojí dynamikou je pro letenské velice důležitý.

To samé se dá o říct o Lukáši Haraslínovi. Slovenský fotbalista utvořil s Peškem nebezpečné křídelní duo a zasloužil se možná o největší radost, jakou sparťanům mohl zařídit. Jediným gólem totiž rozhodl derby, trefil se i dvakrát proti Lyonu.

Zato u Slavie to letos není tak růžové. Je to však stále jen třetina soutěže a je známo, že posily u Jindřicha Trpišovského potřebují delší čas na aklimatizaci.

Nejpovedenější posilou je bezpochyby Ivan Schranz. Ten má v deseti zápasech bilanci 6+2, jednou se trefil i v Konferenční lize. Jenže jeho forma ze začátku sezóny lehce uvadla, naposledy se v červenobílém dresu trefil 19. září a momentálně už si šest zápasů za sebou nepřipsal ani bod, ani asistenci.

Aleš Mandous přicházel jako dvojka, v době Kolářově absence jej ale zastoupil velice slušně. Nastoupil do čtyř duelů v lize a dvou v Konferenční lize a ačkoli neudržel ani jednou čisté konto, předvedl několik kvalitních zákroků.

Michal Krmenčík zatím vůbec nenaplňuje to, proč do Slavie přišel. Dal jeden z gól penalty, na další tři přihrál, ale jeho výkony jsou dost za očekáváním. Naposledy v Českých Budějovicích střídal už o poločase, Kuchta jej zatím naplno zastiňuje.

Srdjan Plavšič je zamotaný případ. Počítalo se spíše s tím, že bude na rozšíření kádru, nikdo nečekal, že bude lídrem týmu. Jenže i tak jsou jeho výkony zatím dost matné, na svou dobrou formu z jara nenavázal. Na jeho obranu je třeba říct, že se dlouho zotavoval z nepříjemného zranění, jeho čas může ještě přijít.

Ubong Ekpai ze začátku sezóny dostával při absenci klíčových hráčů poměrně dost prostoru a ukazoval, že by se mohl vyplatit. Jenže s poklesy výkonů Slavie poklesly i výkony Ekpaie.

Aiham Ousou měl být investicí do budoucna, měl se nejprve rozehrávat na hostování či v béčku. Jenže stoperská krize jej donutila hrát okamžitě, na tento krok však ještě není připravený. Je mu ale stále pouze 21 let, rozhodně tak není radno jej ihned zatracovat.

Mads Emil Madsen zatím nedostal moc příležitostí se ukázat. Nastoupil pouze na 14 minut proti Mladé Boleslavi, na 11 minut proti Karviné a na 16 minut proti Liberci. V poháru proti Velvarům nastoupil na stoperu, kde s mladým Matysem oba vyhořeli, ale není to jeho přirozená pozice. U Madsena je ještě příliš brzo něco hodnotit.

Na první pohled to vypadá, že se přestupové období sešívaným příliš nepodařilo. Jenže když vezmete v úvahu, že Plavšič a Ekpai přišli zadarmo, Krmenčík na bezplatné hostování, Schranz výměnou za jiné hráče a částky za ostatní posily byly skutečně malé, žádný velký průser to není.

O to víc, když se mohou letní posily ještě rozjet a půlroční či konečné hodnocení může vyznít úplně jinak. Zatím se z posil raduje Sparta, ale je stále jen třetina soutěže.

Zdroj: Livesport

Reklama

Fortuna liga

Cítil jsem, že to tam padne, říká Matěj Pulkrab po vítězné brance

Sparta Praha dokázala prolomit sérii nepříjemných výsledků a zdolala na domácím hřišti Liberec 2:1. Velkou zásluhu na tom má žolík Pavla Vrby Matěj Pulkrab

Publikováno

dne

Sparta Praha dokázala prolomit sérii nepříjemných výsledků a zdolala na domácím hřišti Liberec 2:1. Velkou zásluhu na tom má žolík Pavla Vrby Matěj Pulkrab, který vstřelil vítěznou branku hned po příchodu na hřiště.

Matěj Pulkrab sledoval zápas až do 80. minuty pouze z lavičky. Viděl však, že jeho tým v zápase dominuje. Jen se nedařilo střelecky. Podle útočníka se projevila únava po náročném cestování, ale touha zvítězit hnala Spartu dál.

A až příchod Pulkraba na hřiště zlomil remízu. ‚‚Kluci tam posílali spoustu centrů, to mně jako hroťákovi vyhovuje. Snažili jsme se to využít, několikrát to tam zblokovali Hancimu, to byla škoda. A nakonec jsme využili roh.“

Při příchodu na trávník si Matěj Pulkrab uvědomoval, jak důležitou roli teď má. Sparta nutně potřebovala zvítězit, byl na ni vyvíjen velký tlak. Sparťanský útočník si věřil a věděl, že rozhodne. Opravdu se tak stalo a letenští zvítězili 2:1.

Co říká na zbytek podzimní části? ‚‚Každá ztráta je hrozně cítit. Víme, že máme zodpovědnost za Spartu, musíme vyhrávat. Teď se nám to v minulém kole nepodařilo, dneska jsme to urvali. Zbývající zápasy do konce roku taky musíme zvládnout.“

Zdroj: AC Sparta Praha

Pokračovat ve čtení

Fortuna liga

Sparta ve výročních dresech udolala Liberec. V závěru rozhodl žolík Pulkrab

Sparta na domácí půdě poprvé od oslavení 128. narozenin hostila Liberec. Oba týmy šly do utkání v opačné formě, Liberec s dvěma výhrami a Sparta s dvěma porážkami. Druhý jmenovaný si tak chtěl proti slabšímu soupeři spravit náladu, což se nakonec podařilo v mnohem dramatičtějším stylu, než by si před zápasem letenští představovali.

Publikováno

dne

Sparta na domácí půdě poprvé od oslavení 128. narozenin hostila Liberec. Oba týmy šly do utkání v opačné formě, Liberec s dvěma výhrami a Sparta s dvěma porážkami. Druhý jmenovaný si tak chtěl proti slabšímu soupeři spravit náladu, což se nakonec podařilo v mnohem dramatičtějším stylu, než by si před zápasem letenští představovali.

Teprve třetího startu v základní sestavě se dočkal Karabec, Hložek se po dlouhé době vrátil na hrot a po povedených minutách na Ibrox Stadium Krejčího st. na křídle nahradil Moberg Karlsson. Liberec zase nastoupil na papíře v netradičním rozestavením 3-5-2, které bylo ale ve hře hodně variabilní.

Sparta vstoupila do utkání ve výročních dresech přesně tak, jak potřebovala. Po dvou utkáních bez vstřelené branky se po Sáčkově centru hlavou prosadil nováček v základní sestavě Adam
Karabec, který svou druhou brankou v sezóně nakopnul jak Spartu, tak sebe samého.

Ihned na hřišti začal působit mnohem sebevědoměji, což bylo znát zejména v přechodové
fázi. Rabušič s Frýdkem tvořili při presinku útočnou dvojici a snažili se odstřihnout od stoperů Sáčka s Pavelkou. Velkou pomocí tak byl jak sbíhající si Karabec, tak i aktivně napomáhající Holec, který se s míčem často potkával i mimo šestnáctku.

Dlouhou dobu poté Sparta dominovala. Na rozdíl od Liberce se jí dařilo aktivně dostupovat a rychle odebírat balóny od kopaček svěřenců Luboše Kozla. Ofenzivním krajním bekům nebo křídlům se dařilo dobře roztahovat modrobílý blok a s Karabcem o poznání živější Spartě nedělala tvorba gólových šancí příliš velký problém.

Ten ale přišel v úvodu druhé půlhodinky, kdy se ukázala vrtkavost sparťanské obrany z posledních utkání. Nesehraná dvojice Krejčí, Panák zcela propadla a zmatený návrat
spoluhráčů nezabránil prakticky z ničeho nic skórujícímu Frýdkovi, který si na hřišti svého bývalého týmu připsal druhou branku v aktuálním ročníku.

Do šaten se tak šlo za neodpovídajícího stavu. Většinu času dominující Sparta doplatila na jediné zaváhání obranné řady a do vedení se domácím nepodařilo vrátit ani po rohu v závěrečné minutě, kdy Knobloch lacině podběhl balón, který se z chumlu hráčů odrazil mimo tři tyče.

I v druhé půli pokračoval tlak domácích, kteří si v 52. minutě vytvořili i jasnou gólovou příležitost. Adam Hložek ale gólový půst neukončil a v souboji s Knoblochem byl na konci tím šťastnějším brankář Liberce.

O deset minut později se v brankovišti týmu ze severu Čech otřásla i branková konstrukce. Nádherné nůžky aktivního Haraslína skončily jen těsně na břevně, o pár desítek vteřin později pak stejný aktér levačkou v brankoviště vysoko přestřelil.

A usilovný tlak Sparty pokračoval. Liberec již zcela zalezlý v jedenácti za balónem bojoval a nepouštěl obléhající do blízkosti vlastní branky. Když pak Spartě nevycházely ani projektily
ze střední vzdálenosti, o které se pokoušeli Hancko s Pavelkou, musela přijít na pomoc standardní situace.

Jen těsně po střídání Adama Karabce za Bořka Dočkala hlavičkoval po rohu Krejčí
mladší, jehož zakončení nasměroval za Knoblochova záda na zadní tyči Pulkrab. Jen o pár minutek později pak od infarktu Pavla Vrbu zachránil Dominik Holec, který zastavil skvělým zákrokem v úniku osamoceného Tuptu.

Sparta se tak po dvaceti dnech dočkala výhry a v tabulce přeskočila Slovácko. Teď může doufat, že se podařilo nastartovat vítěznou vlnu, kterou by měla v příštím kole potvrdit v Karviné.

Použité zdroje: O2TV Sport

Pokračovat ve čtení

Fortuna liga

Baroš, Vojáček nebo Jankulovski. Kdo všechno patří mezi pět nejlepších hráčů Baníku Ostrava?

V modrobílém dresu Baníku Ostrava se za téměř 100letou historii klubu vystřídalo spoustu hráčů, nutno podotknout skvělých hráčů. Kteří však patří mezi ty úplně nejlepší?

Publikováno

dne

V modrobílém dresu Baníku Ostrava se za téměř 100letou historii klubu vystřídalo spoustu hráčů, nutno podotknout skvělých hráčů. Kteří však patří mezi ty úplně nejlepší?

Pětici největších klubových legend je vždy velmi těžké určit, a to z jednoho prostého důvodu. Nemusíte být expert na to, abyste takový žebříček dokázali poskládat, natož pokud jste fanoušek onoho konkrétního klubu. Každý to totiž může vidět úplně jinak.

A pokud jde zrovna o ostravský Baník, za který v historii klubu nastoupila celá řada skvělých hráčů, je to pak o to těžší. My se každopádně nakonec rozhodli pro tuto pětici a vězte, že jsme postupovali skutečně s velkým citem.

Milan Baroš

Jednou z největších legend ostravského Baníku je bezesporu Milan Baroš. Muž, který za nastartování své velkolepé kariéry může být vděčný především tehdejšímu majiteli Baníku Ostrava, Aloisi Hadamczikovi, za Baník celkově nastoupil do 157 zápasů, ve kterých vstřelil 49 branek.

Baroš je persona, která má naprosto bezpochyby Baník v srdci, a i díky tomu si získal srdce všech ostravských příznivců. Své nejpovedenější angažmá prožil v Liverpoolu, se kterým získal trofej pro vítěze Ligy mistrů.

Rodák z Vigantic je rovněž druhým nejlepším střelcem naší fotbalové reprezentace. Hadamczikova mise – vychovat budoucí legendu Baníku – byla splněna více než na výbornou. Baník dokázal vychovat jednoho z nejlepších českých fotbalistů všech dob.

Rostislav Vojáček

Podle mnohých fanoušků je právě Vojáček snad největší personou ostravského fotbalu. Rovněž je označován za nejlepšího stopera Baníku všech dob. Na středního obránce byl velmi rychlý, tým také mohl těžit z jeho tvrdé hry, precizní rozehrávky a měl také neskutečný přehled o hře.

Obrana Baníku v čele s Vojáčkem udělala z Bazalů skutečnou nedobytnou tvrz. Slezský celek se v tehdejší době mohl těšit ze série, která ve fanoušcích Baníku vyvolává skutečný pocit hrdosti – Ostravané na Bazalech neprohráli 74 zápasů v řadě!

S klubem svého srdce získal celkem tři tituly mistra ligy, a to v letech 1975/76, 1979/80 a 1980/81. Dvakrát také s Baníkem oslavil prvenství v československém poháru.

Marek Jankulovski

Další skvělý fotbalista z akademie Baníku. Nejen, že se dnes již bývalý levý obránce stal pro dlouhá léta pevným členem obrany naší fotbalové reprezentace, ale výrazně se také zapsal do klubové historie AC Milán.

Za italský celek odehrál napříč všemi soutěžemi 158 zápasů, přičemž s Rossoneri vybojoval prvenství v Lize mistrů a stal se rovněž italským šampionem. V roce 2007 byl Jankulovski vyhlášen nejlepším českým fotbalistou roku.

Fanoušci AC Milán jeho jméno dodnes vyslovují s velkou úctou a respektem. Zajímavostí je, že Jankulovski ve svých mladých letech disponoval velmi temperamentní povahou, ze které jej však Baník dokázal vyléčit. Nutno podotknout, dnes již velmi netradičním způsobem.

Tehdejší trenéři Slezského celku, Lička a Jánoš, jej poslali na základní vojenskou službu do Znojma. Samotný Jankulovski později uznal, že přesně tohle potřeboval pro další postup v jeho fotbalové kariéře.

Václav Daněk

Jednoznačně jeden z nejlepších útočníku baníkovské historie. Daněk v dresu Baníku Ostrava odehrál 200 zápasů a vstřelil téměř jedno sto gólů, přesněji tedy 98. Byl součástí slavné jedenáctky Evžena Hadamczika, hráčem Baníku byl už od žáčků.

Se Slezským celkem získal dva tituly mistra ligy. Svou kariéru ovšem spojil i s Duklou Praha, v jejichž dresu vstřelil gól Manchesteru United v utkání Poháru vítězů pohárů. Byl skutečným obávaným útočníkem s fenomenálními schopnostmi.

Po Baníku pokračovala jeho kariéra angažmá v Tirolu. Tam kromě titulu oslavil také prvenství v poháru a dvakrát se stal nejlepším střelcem soutěže – v ročníku 1990/91, kdy ve 32 soutěžních zápasech vstřelil 32 gólů a poté ještě v sezóně 1992/93 (24 branek).

Tomáš Galásek

Defenzivní záložník jak se patří. Galásek byl v letech 1991 až 1996 neodmyslitelnou součástí Baníku Ostrava a byť nebyl vyloženě hvězdou, dodnes je ústřední postavou slezského celku. V pohárech i v lize nastupoval už ve svých osmnácti letech, přičemž celkově za Baník odehrál 135 zápasů.

Ty největší úspěchy ovšem posbíral v zahraničí. Na začátku nového tisíciletí přestoupil do Ajaxu, v jejichž dresu strávil dalších šest sezón. V nizozemském klubu zasáhl do 202 utkání a byl rovněž nedílnou součástí základní sestavy.

S Ajaxem slavil dvakrát prvenství v národním poháru, dvakrát získal titul mistra ligy a taktéž dvakrát zvedal nad hlavu trofej pro vítěze nizozemského Superpoháru. Další úspěch přidal ještě v německém Norimberku, se kterým v sezóně 2006/07 vyhrál DFB Pokal.

V reprezentaci debutoval v roce 1995, ovšem největší úspěch oslavil pod Karlem Brücknerem – bronz na ME 2004 v Portugalsku. Zahrál si také na mistrovství světa v roce 2006, po Euru 2008 opustil národní tým s bilancí 69 zápasů a jedné vstřelené branky.

Zdroje: My jsme Baník, Transfermarkt

Pokračovat ve čtení

Oblíbené