Fotbalový rok 2019 v kostce. Připoměnte si ty nejdůležitější okamžiky!

Dramata na hřišti i mimo něj, parádní góly, kontroverzní momenty nebo kruté osudy. Rok 2019 nabídl spoustu fotbalových okamžiků na domácí i světové scéně, které stojí za připomenutí. Jaké z nich vás nejvíce potěšily, naštvaly nebo rozesmutněly?

Liverpool ovládl Evropu i celý svět! Doma však neuspěl…

Nejvýznamnější evropskou, a možná i světovou, fotbalovou trofej zvedl první červnový večer nad hlavu Jordan Henderson, kapitán anglického Liverpoolu, po vyhrané bitvě s Tottenhamem. Ostrovní fotbal prokázal v roce 2019 svou dominanci, když obsadil nejen finále Ligy mistrů, ale i Evropské ligy.

Samotné utkání, které sledovalo u televizních obrazovek asi 180 milionů diváků, nabídlo v Madridu spíše taktickou bitvu. V prvních chvílích to ale vypadalo na zajímavou přestřelku. Sissoko rozdával v pokutovém území instrukce spoluhráčům, když Mané nastřelil jeho napřaženou ruku, a pískala se penalta. Tu proměnil Salah.

Další branka byla k vidění ale až v závěru, kdy triumf Liverpoolu stvrdil Origi. Dalo by se tak říci, že mnohem zajímavější než finálové utkání byla předchozí vyřazovací kola. Zde se odehrálo několik dramatických dvojutkání. Tottenham na poslední chvíli utekl vyřazení jak s Manchesterem City, tak s Ajaxem a Liverpool zase senzačně otočil stav dvojutkání v semifinále s Barcelonou.

Rozhodující gól v tomto vypjatém utkání na Anfieldu vstřelil Origi, když společně s Alexanderem-Arnoldem parádně vypálili rychle zahraným rohovým kopem katalánskému celku rybník.

Našlapaná Kloppova družina v čele s hvězdami jako Salah, Mané, Firmino nebo Van Dijk ovšem nezopakovala podobný úspěch v domácí soutěži. Zde se po dlouhé a strhující přetahované radoval z titulu Manchester City. V nové sezoně je však v Premier League Liverpool suverénní a vede ligu s velkým bodovým náskokem.

V prosinci navíc Liverpool zvítězil na Mistrovsví světa klubů v Kataru. Ve finále porazil brazilské Flamengo, vítěze CONMEBOL.

Sešívaná superjízda!

Na jaře si česká nejvyšší soutěž poprvé vyzkoušela nový systém nadstavby. Atraktivní duely nakonec prvního na pásce nerozhodily. Slavia zvítězila s náskokem pěti bodů před Plzní, a to i přesto, že srdnatě bojovala také v Evropské lize.

Tam se úspěšně prodrala do vyřazovací fáze, kde zatápěla i těm největším favoritům. V Genku poslala dále Trpišovského družinu skvělá výhra 4:1. Poté v nezapomenutelné a infarktové odvetě osmifinále na domácí půdě zdolala trojnásobného vítěze soutěže Sevillu, když o postupu rozhodl brankou na 4:3 ve 119. minutě Traoré.

V dalším kole pak sešívaní potrápili pozdějšího vítěze Evropské ligy Chelsea, i když ani zde nechybělo k postupu mnoho. Utkání na Stamford Bridge, které dopadlo tentokrát 4:3 v neprospěch Slavie, velice zdramatizoval dvěma výstavními trefami zpoza vápna Ševčík. V Anglii však pražský celek nezaujal pouze předvedenou hrou, ale také krásnou a pro Slavii tradiční děkovačkou.

V Evropě se dařilo, a tak nebylo divu, že Slavia na domácí scéně slavila ligový titul i vítězství v poháru. Získala tak double! Bouřlivé finálové utkání MOL Cupu na Andrově stadionu v Olomouci mělo dokonce velice ostudnou dohru. Fanoušci poraženého Baníku si totiž po zápase počkali na asistenta videorozhodčího.

Zatímco se odvěký městský rival trápil, sešívaným se dařilo rovněž v následující sezoně, po jejíž podzimní části mají na čele ligové tabulky náskok pohodlný náskok dvaceti bodů. A klub se navíc opět zviditelnil ve světě.

Internet nejdříve obletěly záběry funkcionáře Tomáše Syrovátka smějícího se, když byl celek nalosován v Lize mistrů do „skupiny smrti“ s Barcelonou, Dortmundem a Interem Milán. Později se fotbalová veřejnost zase podivovala nad tím, jak Pražané prohánějí nejlepší světové kluby.

Slavia s nimi sváděla více než vyrovnané souboje a od většího bodového zisku je nakonec dělila pouze mizerná produktivita. Své působení tak sice zakončila se slušnými penězi v kapse, ale pouze se dvěma body. Za remízu na Interu Milán, při které se trefil Olayinka, a za bezbrankový souboj na Camp Nou.

VAR to rozjel ve velkém!

Jedním z nejvíce diskutovaných témat letošního fotbalového roku byl samozřejmě videorozhodčí. V našem rybníčku nadělal ve spolupráci s rozhodčími nespočet zmatků a dokonce mnoho chyb. Kontroverzním momentům se navíc nevyhýbá ani populární Premier League, ve které je na zápasech systém VAR přítomen od začátku nové sezony.

O tom, že to s videorozhodčím nebude vůbec jednoduché, se český divák přesvědčil v březnu ve vršovickém derby, kdy se stav z 1:0 pro Bohemku otočil po zrušeném gólu a nařízené penaltě na druhou stranu. „Tohle asi od VAR neočekáváme,“ komentoval situaci tehdejší kouč Klokanů Martin Hašek. Podobný nečekaný obrat pak zažila Slavia znovu, a to konkrétně ve svém poslední vystoupení v Lize mistrů.

Zrušených nebo naopak uznaných gólů, které klíčově ovlivnily utkání, zažil fotbalový fanoušek ještě mnoho. Občas o tom rozhodovaly jen milimetry. V Premier League i v Lize mistrů drásají divákům nervy třeba nekompromisní ofsajdové čáry.

Ty zradily třeba Manchester City ve čtvrtfinále Ligy mistrů s pozdějším finalistou Tottenhamem. Z postupu po jednom z nejšílenějších zápasů v historii soutěže se původně radovali domácí fandové City. Vzhledem k tomu, že rozhodující branka padla v naprostém závěru, se už dokonce někteří odebrali domů, kde až posléze zjistili, že kvůli velice těsnému ofsajdu branka neplatí a dále jdou Spurs.

„Krysa“ Stanciu a další záporáci

Nervy fotbalovým příznivcům prověřovali nejen rozsudky rozhodčích, ale i někteří hráči. Třeba v Paříži neustále provokoval brazilec Neymar. Hvězdný fotbalista si chtěl skoro jako malý vydupat přestup a od fanoušků to také patřičně schytával v podobě chorálů mířených proti němu.

Jeho nekonečné přestupové ságy plnily internet prakticky celý rok a ještě nějakou chvíli se asi řešit budou. Zatím to ale vypadá, že se fotbal dalšího z nesmyslně rekordních přestupů nedočká. Ono asi stačí, když Atético Madrid v létě utratilo 126 milionů eur za teprve devatenáctiletého Joaa Félixe z Benficy Lisabon.

U nás se zase stal nějvětším záporákem roku Nico Stanciu. Bývalý záložník Sparty se v letním přestupovém období rozhodl vrátit ze Saudské Arábie zpět do České republiky k úhlavnímu rivalovi, což samozřejmě fanoušky letenského celku pořádně namíchlo.

V nejbližším derby si tak chtěli vybít zlost pokřiky i házením plyšových krys na trávník. Slavia však dokázala tuto nenávistnou akci přetavit v něco dobrého. Díky projektu „plyšáci do Motola“ a podpoře fanoušků i celebrit pomohla nemocným dětem.

Na konci listopadu se zase podařilo výstřednímu Zlatanovi Ibrahimovičovi pořádně rozčílit příznivce jeho bývalého klubu Malmö, ke kterému se během své kariéry hrdě hlásí. Jen asi měsíc po odhalení jeho sochy v nadživotní velikosti totiž zainvestoval do znepřáteleného klubu.

Obětí běsnění se stala samozřejmě právě zmiňovaná socha. Fanoušci se ji snažili poškodit všemožnými způsoby a aktuálně už je bez nosu!

Kobra uštkla Anglii!

V roce 2019 se neodehrál žádný významný turnaj na reprezentační úrovni. Konala se ovšem kvalifikace na nadcházející Euro, které se tentokrát nebude hrát v jedné nebo ve dvou zemích, nýbrž bude probíhat na stadionech rozesetých prakticky po celém kontinentě.

Pro českou reprezentaci pod vedením Jaroslava Šilhavého nezačala kvalifikace vůbec ideálně. V prvním zápase totiž dostala ve Wembley od domácí Anglie pořádný pětigólový výprask. Následně vyhrála s Bulharskem a dvakrát s Černou Horou, avšak situaci si zkomplikovala prohrou v Kosovu.

Druhý zápas s Anglií hraný v říjnu na Sinobo Stadium už vyšel mnohem lépe. Ze začátku to sice vypadalo na další z debaklů, které Southgate a jeho družina rozdávali na potkání, ale rychlá odpověď Brabce utkání zdramatizovala a Češi předváděli skvělý fotbal. Možná se na ně snesla z tribun trocha slávistického kouzla.

Celý večer korunoval Ondrášek. Poněkud neznámý střelec amerického Dallasu přezdívaný „Kobra“ nastoupil ve třiceti letech ke svému první zápasu za národní tým a uvedl se naprosto parádně. Skóroval a zařídil důležitou výhru, jež dodala trochu klidu do zbývajících duelů. Jeho strhující příběh si můžete přečíst zde.

Vstupenku na evropský šampionát si pak reprezentanti České republiky zajistili hned v následujícím zápase. S Kosovem ztráceli, avšak po dvou ranách Krále, z nichž jednu tečoval Čelůstka, získali Šilhavého svěřenci rozhodující tři body. Na postupu z druhého místa skupiny A nic nezměnilo ani pochybné poslední vystoupení proti Bulharsku v nových pochybných zelených dresech.

Čechova nepovedená derniéra! S kariérou se loučily i další legendy

V roce 2019 ukončil kariéru pravděpodobně nejlepší a nejvýraznější český fotbalista posledních desítek let. Brankář Petr Čech se rozhodl, že u Arsenalu, kde nedostával na úkor Němce Lena tolik prostoru, po sezoně 2018/19 pověsí kopačky, rukavice i helmu na hřebík.

Stanovil si ovšem jeden ambiciózní úkol. Jelikož chytal pohárová utkání, mohl londýnský celek dotáhnout k trofeji, jež ještě ve svém kabinetě nemá – titul vítěze Evropské ligy.

Jeho derniéra měla mít velkolepé parametry. Ve finále druhé nejprestižnější evropské klubové soutěže se totiž dostal Arsenal do finále, kde vyzval svého rivala a bývalého zaměstnavatele Petra Čecha – Chelsea.

Z pohledu českého gólmana to bohužel nedopadlo příliš dobře. Místo toho, aby zvedal nad hlavu trofej, tahal ze sítě čtyřikrát míč. Toto nepovedené finále však nijak neubírá z jeho velkolepé kariéry. Navíc se zanedlouho ujal u Chelsea funkcionářské role a také se stal hokejovým brankářem. Po rozkliknutí odkazu si můžete projít nejlepší momenty Petra Čecha.

Legendární brankář a rekordman v počtu vychytaných nul v nejvyšší anglické soutěži není jedinou významnou fotbalovou osobností, která v uplynulých dvanácti měsících ukončila profesionální kariéru. S fotbalovými trávníky se rozloučila třeba další ikona Premier League Robin van Persie, jeden z nejlepších záložníků všech dob Xavi nebo bývalý německý kapitán Bastian Schweinsteiger.

Messi králem!

Nejprestižnější individuální fotbalové ocenění Zlatý míč za rok 2019 obdržel Argentinec Lionel Messi. Tuto cenu převzal už pošesté, a tak překonal svého rivala Cristiana Ronalda, který nebyl ani na druhé příčce. Tu obsadil obránce Liverpoolu Virgil van Dijk.

Letos byly však výsledky nesmírně těsné. Messi vyhrál jen o pár hlasů. Za Českou republiku měl možnost volit redaktor Ruik Football a velice zkušený novinář Stanislav Hrabě. Ten dal na první příčku právě druhého v pořadí Van Dijka, který získal například ocenění Best Player UEFA. Zde si můžete přečíst, proč tak udělal.

Jinak ale rozhodně nelze říct, že by si Messi ocenění nezasloužil. I přesto, že tento rok nevyhrál žádnou významnou trofej, když pomineme španělský titul a pohár, opět ukazoval své nadliské kvality.

Ve všech 54 zápasech, které odehrál, nasbíral 46 branek a 17 asistencí. Potřetí v řadě se tak stal nejlepším střelcem La Ligy i Ligy mistrů. Zároveň překonal hranici 600 gólů v kariéře, stal se hráčem, co zažil nejvíce vítězství v historii španělské ligy i klubu, a také zakroutil do sítě úspěšně svůj 50. přímý volný kop.

Své umění parádně předvedl třeba v předvečer vyhlašování Zlatého míče. V zápase proti Atléticu Madrid rozhodl o výhře Barcelony v 86. minutě úžasnou sólovou akcí. Reakce Diega Simeoneho mluví za vše. Po počáteční frustraci totiž začal argentinskému virtuózovi tleskat.

Vzpomínáme…

Bohužel se v roce 2019 stalo několik velice smutných událostí. Ještě horších, než byly mnohdy naprosto nechutné a stupidní rasistické projevy fanoušků, jejichž králem se stali Bulharové při zápase s Anglií během kvalifikace na ME. V uplynulých dvanácti měsících nás totiž opustilo tragicky hned několik fotbalistů. Zmiňme ty nejznámější případy…

Na konci ledna zahynul při nehodě malého letadla za nejasných okolností Emiliano Sala. Argentinský útočník byl zrovna na cestě z Nantes do Cardiffu, kde měl podepsat smlouvu s tehdy prvoligovým celkem. To už bohužel nestihl. O přestupovou částku se navíc oba kluby ještě dlouho přetahovaly.

Jen o necelé dva týdny později zemřelo hned deset nadějných brazilských fotbalistů mládežnického výběru týmu Flamengo. Ti přespávali v tréninkovém centru klubu, ve kterém vypukl náhle obrovský požár.

Nedělní noc 24. dubna se pak stala osudná bývalému reprezentantovi a hráči Sparty nebo Liberce. Josef Šural se vracel minibusem se spoluhráči ze zápasu turecké ligy do Alanye za svou rodinou. S tou už se však nesetkal. Řidič ztratil kontrolu nad vozidlem a při havárii utrpěl osmadvacetiletý český fotbalista jako jediný zranění neslučitelná se životem.

Čest jejich památce!