El Clásico či spíše El Politico? Tradiční derby se neslo v politickém duchu a vyslalo jasný signál vládě Španělska, došlo i k bojům v ulicích

Zápasy Barcelony s Realem Madrid jsou odjakživa oslavou fotbalu. Mimo to však od svých počátků jsou pomyslným bojem Katalánska proti centrální vládě v Madridu. Již dlouho ale situace mezi autonomním územním a hlavním městem Španělska nebyla natolik vyhrocená jako v posledním době. I proto byl původní termín prvního El Clásica změněn. Jenomže paradoxně přeložení ničemu nepomohlo. Opět došlo k protestům a násilí v ulicích, což zastiňuje to, co se dělo na fotbalovém hřišti.

K prvním El Clásiku této sezony mělo dojít již v říjnu, jenomže kvůli nepokojům v Katalánsku bylo přeloženo. Dá se pak říci, že El Clásico je téměř vždy více, než jen pouhý fotbalový zápas. Nicméně nyní tomu tak bylo ještě více než normálně. A to především kvůli aktuální situaci v Katalánsku, jehož hlavním městem je Barcelona, jenž by se chtělo odtrhnout od Španělska. Jenomže Madrid je proti.

A právě o této problematice již nejspíše ví většina Evropy. Katalánci zkrátka mají svůj jazyk, svou kulturu, své tradice. Mají vlastní vlajku a navíc jsou ekonomicky jedním z nejdůležitějších autonomních regionů Španělska. Krom toho mají vlastní vládu, která je však podřízená té centrální, jež sídlí v Madridu.

Situace mezi těmito dvěma stranami začala být vyhrocená v roce 2017, kdy tehdejší předseda vlády Katalánska Carles Puigdemont zcela ignoroval varování z Madridu a španělského ústavního soudu a prosadil jednostranné referendum o nezávislosti Katalánska. To proběhlo 1. října 2017 a 90 % voličů hlasovalo pro odtržení od Španělska. Účast činila 42 %. Byla by zřejmě i vyšší, ale centrální vláda v Madridu násilně demonstrovala svou sílu a pomocí policejních těžkooděnců bránila Kataláncům v hlasování. Vyhrožováno bylo i povoláním armády.

Dne 27. října dokonce katalánští poslanci vyhlásili nezávislost Katalánska na základě referenda, jenže hodinu nato španělská vláda uzákonila článek 155 ústavy, zrušila veškerou katalánskou autonomii a pozastavila činnost parlamentu. Tento článek byl uplatňován po dobu jednoho roku.

Tím jsme se víceméně dostali k letošnímu roku. Dne 26. října se totiž mělo odehrát první El Clásico této sezony, jenomže počátkem téhož měsíce bylo odsouzeno devět z dvanácti hlavních strůjců referenda o katalánské nezávislosti. Odsedět si mají 9 až 13 let. tato odsouzení rozjela novou vlnu protestů. Násilných protestů. I proto, že se víceméně všechny konaly právě v Barceloně, kde se mělo hrát, bylo utkání přeloženo na prosinec.

Třebaže se situace v Barceloně víceméně uklidnila, El Clásico bylo skvělou příležitostí, jak problematiku propagovat a jak vyslat světu zprávu, že Katalánsko touží po svobodě. Dalo se tedy čekat, že může dojít k protestům či k nějakým politickým choreografiím. Velice se tak dbalo na bezpečnost a prevenci. V rámci toho se oba kluby dohodly, že na stadion vyrazí společně ze stejného hotelu dvě hodiny před zahájením duelu. Tak se také stalo.

Nicméně, první náznaky nepokojů šlo vypozorovat již před zápasem samotným. Aby nebylo nic podceněno, bylo v akci několik tisíc policistů a bezpečnostních složek. Možná i proto počátky protestů byly poměrně bezproblémové a mírové. Čtyři hodiny před duelem okolo 5000 lidí obklopilo stadion a všichni blokovali provoz. Navíc se zpívaly všelijaké chorály o svobodě či nezávislosti Katalánska. Na hlavní akci, která měla začít dvě hodiny před duelem, pak mělo dorazit 32 000 lidí. Takový počet však nedorazil, přesto protestantů bylo dost.

Nicméně skupině protestantům rozhodně nešlo o to, aby se zápas přerušil či aby se nehrál. Díky tomu si mohly bezpečnostní složky oddechnout a obavy z masového vtrhnutí na hřiště hodit za hlavu. Mnoho z protestujících bylo oblečeno do katalánských barev, mnoho jich mělo katalánskou vlajku či transparenty prosící o propuštění odsouzench politiků. Před zápasem zkrátka bylo vše v pořádku.

I utkání probíhalo na tribunách poměrně poklidně. Objevilo se sice mnoho katalánských vlajek, krásné celostadionové choreo, také mnoho transparentů volajících po svobodě Katalánska a vyzývající Španělsko k diskusi o této problematice. Ale zkrátka nic, co by mělo něčemu výrazně vadit.

Až v 56. minutě došlo k mírnému narušení zápasu. Fanoušci začali na hřiště házet žluté balonky opět se zprávami a vzkazy o svobodě či nezávislosti Katalánska, případně žádostmi o výše zmíněné diskusi, kterou Madrid nekompromisně zamítl. Nicméně ke krátkému přerušení hry došlo, když fanoušci drželi nápisy a skandovaly pokřik „Freedom for political prisoners“, tedy výzvy k propuštění politických vězňů. To však bylo vše.

Na stadionu k nějakým větším nepokojům nedošlo. Jinak už to bylo mimo něj. Zde se však rozcházejí informace, neboť některá média, a je jich většina, tvrdí, že k prvotním násilnostem mělo dojít již v průběhu zápasu po jeho začátku. Jiná média zase píší o tom, že k násilí mělo dojít až po utkání. Ať tak či onak, jednalo se o první násilné protesty Katalánců proti Madridu od října.

Maskovaní demonstranti měli údajně zapálit popelnice a barikády, jež si stavěli uprostřed ulic. Zároveň měli na policisty začít házet skleněné láhve a ti se logicky bránili střelbou ze zbraní. Naštěstí používali pouze gumové projektily. Do akce mělo být zapojeno několik desítek policejních dodávek. Jenomže i ty měli demonstranti napadnout a rozhoupávat je. Krom toho dle médií příznivci katalánské nezávislosti rozebrali dopravní značky a udělali z nich součásti svých barikád.

To vše se dělo v blízkosti stadionu na hlavní třídě. Nepokoje měly přestat s koncem utkáním, přičemž jeden ze vchodů na stadion byl uzavřen, aby byla zajištěna bezpečnost fanoušků, kteří chtěli Camp Nou opouštět.

Při bojích v ulici, konkrétně při zásahu policie, bylo zraněno 46 lidí, osm jich muselo být převezeno do nemocnice. Pět lidí pak bylo zatčeno. Tak zní oficiální čísla potvrzená i policií.

Rozhodně bude zajímavé sledovat situaci ve Španělsku nadále, obzvláště pak v Katalánsku a Barceloně. O zajímavé historii El Clásica se pak můžete dozvědět více zde.