Barcelona přiletěla z Japonska a po týdnu doma na ní čeká přesun do USA. Kdo se v Tokiu a Kóbe blýskl?

Hned po skončení druhého přátelského utkání v zemi vycházejícího slunce se barcelonská expedice vydala směr domů a v neděli po dalších třinácti hodinách ve vzduchu dosedli na letiště El Prat. Co je čeká nyní?

V sobotu krátce po dohrání souboje s Visselem Kóbe na Noevir Stadium zamířili barcelonští na letiště, odkud se v pořádku dopravili zpátky do Španělska. Stalo se tak v neděli a kvůli délce letu dostali všichni na palubě pondělní den volna. Do práce se tak na domácí půdě vrátili až v úterý a přidali se k nim i první navrátilci z prodloužených dovolených.

Už v neděli 4. srpna je pak čeká přátelské utkání proti Arsenalu v rámci každoročního duelu o pohár zakladatele klubu Joana Gampera, o nějž se bude letos bojovat už po čtyřiapadesáté. Na Camp Nou se začne hrát ve 20 hodin a předcházet výkopu budou zábavné aktivity v okolí stadionu či představení kádru pro nadcházející ročník.

Celkem absolvují hráči A-týmu a vybraní členové rezervy před tímto zápasem sedm tréninkových jednotek – v úterý a čtvrtek po dvou a ve zbylé dny po jedné. Den poté se Blaugranas opět ocitnou v letadle, tentokrát mířícím opačným směrem. Poletí totiž do Spojených států amerických na další část své přípravy a zbylé dva přátelské zápasy.

Ty odehrají shodně proti Neapoli v rámci La Liga Serie A Cupu, nejprve ve čtvrtek 8. srpna od jedné hodiny ranní na Hard Rock Stadium v Miami a poté v sobotu 10. srpna od 23:00 SELČ na Michigan Stadium v Ann Arbor. Za Atlantský oceán odcestuje celý kádr, včetně největších hvězd, které si užívaly delší volno kvůli účasti na Copě Américe.

Komu letos věnovat pozornost? Odpověď leží v posilách a akademii

Asi největší dojem z japonského soustředění po sobě zanechal Carles Pérez – autor dvou branek do sítě Visselu a dobrý výkon zaznamenal díky svému přímému pohybu i proti Chelsea. Týmu nabízí jiné tempo a míří rovnou na branku. Velmi dobrý byl také jeden z nováčků Antoine Griezmann, který se ukázal jako skvělá možnost do pozice falešné devítky.

Frenkie de Jong si zahrál o něco hlouběji proti Blues, zatímco v Kóbe dostal větší volnost směrem dopředu. V obou rolích se cítil pohodlně a na svůj věk velmi vyspěle. Naznačil tak, že má v sobě část barcelonské filozofie. Obzvláště ikonická byla fotografie s Andrésem Iniestou , který mu jakoby symbolicky předával žezlo k vedoucí pozici v záložní řadě.

Dvaadvacetiletý středopolař totiž činí s míčem u nohou všechno jednodušší. Nemá zbytečný dotyk navíc, přihrávky má přesné a udržuje vysoké tempo. Obdobně pozitivní pocit sálal z Ousmana Dembélého, který se po boku svého krajana Griezmanna více zapojoval do kombinace a po delší odmlce vypadal sebevědomě, přičemž nezapomínal na obranu.

Obzvláště v prvním přátelském klání vypadal velmi dobře Riqui Puig, kterému se v tom druhém tolik nedařilo, ale i přesto měl šanci skórovat. Jde vidět, že Ernesto Valverde jej jako nebezpečného vidí spíše vepředu. Pozitivní dojem zanechal Rafinha Alcántara, jenž je po dalším vleklém zranění kolene a hlavně na odchodu z klubu. Motivace mu nescházela.

Z akademie pak trenér vsadil na další mladíky, kteří kolikrát hráli na jiných postech, než jsou zvyklí. Oriol Busquets a Monchu si oba vyzkoušeli hru na pravé straně obrany a to i přes fakt, že se jedná o středopolaře. Guillem Jaime zase hrál na opačné straně, ovšem i přesto dokázal Pérezovi nahrát na jeden z gólů. Všichni ukázali vůči těmto změnám skvělý přístup.

Podprůměrné hodnocení si pak zaslouží někteří zkušenější hráči, kteří se dopustili defenzivních chyb. Sergio Busquets ztratil v duelu s Chelsea míč a byl z toho gól. Clément Lenglet se dopustil stejné chyby v druhém utkání, ale Iniesta naštěstí nastřelil pouze tyčku. A škoda byla i zranění Hirokiho Abeho, který ani netrénoval. Domácí fanoušci tak svou hvězdičku neviděli.